Letenský evergreen

Loni v létě vyhlásil majitel Sparty zřejmě pod dojmem jejího herního i výsledkového strádání v posledních sezonách proces „internacionalizace“ angažováním italského trenéra Stramaccioniho, který si přivedl kromě početného realizačního týmu také tucet většinou drahých zahraničních posil. Na podzim vypadl nejpopulárnější a nejslavnější český klub z předkola Evropské ligy i z domácího MOL Cupu. Na začátku jara byl mnohomluvný elegán odvolán a na jeho místo přivedl v zimě instalovaný sportovní ředitel Zdeněk Ščasný úspěšného kouče slovenské „jedenadvacítky“ Pavla Hapala. Až pátá příčka byla nejhorším sparťanským umístěním v samostatné české lize. Po čtvrtečním propadáku v Srbsku v úvodním zápase druhého předkola Evropské ligy s průměrným Spartakem Subotica padla druhý den na oltář letenského experimentu i Hapalova hlava.

Za pouhých šest let dostal padáka stejný počet trenérů Sparty včetně dočasného kouče Ščasného, který byl „odejit“ v září 2016 po porážce v derby pražských „S“, aby byl o rok a čtvrt povýšen na sportovního ředitele. To je jen jeden z mnoha sotva pochopitelných tahů letenského vedení. Pohled na rezignovanou sparťanskou lavičku ve frustrujícím průběhu duelu v Novim Sadu výmluvně signalizoval, že to ve vztahových záležitostech drne nejen na hřišti. Ale tak brzký vyhazov trenéra po pouhých dvou soutěžních zápasech nové sezony bez ohledu na nepřesvědčivé výkony i výsledky v letní přípravě se rozhodně nečekal. Následně začínaly vyplouvat na povrch do té doby utajené informace ze sparťanské kuchyně. Že se šéf Ščasný a kouč Hapal zásadně rozcházeli v názorech, jak by měl tým hrát. Že v létě nepřišly posily, které trenér preferoval, ale byli mu naopak přivedeni hráči na doporučení sportovního ředitele. Že na skupinky roztříštěná kabina táhne za jeden provaz jen ve sjednocující averzi proti sebestřednému gabonskému záložníkovi Kangovi atd. Sparťané se ve svých vyjádřeních také káli za tristní čtvrteční výkon a deklamovali, že za to rozhodně nemůže odcházející kouč, kterému však toto pozdní pokání bylo platné jako mrtvému zimník…

Nebylo divu, že početná obec sparťanských fanoušků, z nichž stovky nadšenců vyrazily i na zápas do Srbska, byla rozpálená vzteky do běla nad vývojem situace na Letné. A v nedělním ligovém utkání v Jablonci to také častým negativním skandováním na adresu klubového vedení dávali hlasitě najevo. Ani Kanga si to u nich příliš nevyžehlil vedoucím gólem, po kterém běžel právě k letenskému kotli. Výhra 2:1 alespoň částečně uklidnila vzrušenou atmosféru posledních dnů, pokud se vydaří i čtvrteční odveta se Suboticí a Sparta jako jasný favorit postoupí do třetího předkola Evropské ligy, bude hrozící blamáž zažehnána. Ale jen částečně. Pokud Zdeněk Ščasný opravdu zůstane na lavičce jen dočasně, jak opakovaně zdůrazňoval, bude se hledat nový trenér. Pouze několikaměsíční Hapalova mise s největší pravděpodobností odradí všechny oslovené tuzemské aspiranty na tento prestižní post i z pragmatického důvodu, kdo nad nimi bude v klubové hierarchii sedět. Spíš to tedy vypadá, že Sparta znovu zaloví v cizích vodách a opět s rizikem, že nový kouč nebude nejspíš příliš důkladně znát českou ligu podobně jako Stramaccioni. Bude si však rozumět, aspoň jazykově, se svými svěřenci. Ve čtvrtek večer nastoupili totiž v základní sestavě jen dva čeští fotbalisté (Frýdek a Kulhánek), v neděli v Jablonci zůstal posledním mohykánem už jen první z nich, protože druhého nahradil Costa…