Ladislav Krejčí: „V Itálii jsme na čekané!“

Ladislav Krejčí: „V Itálii jsme na čekané!“

Než se pandemie koronaviru rozjela v Itálii do obřích rozměrů, stihl záložník LADISLAV KREJČÍ opustit Boloňu a odjet do Česka. Čtrnáctidenní karanténu si odkroutil na chalupě. Teď zažívá karanténu číslo dvě. Pro změnu v Itálii, kam se před několika dny vrátil. Zda se ale Serie A znovu rozběhne, zatím nikdo neví...

Jaká je momentální situace v klubu?

„Co se týká hráčů, kteří byli celou dobu v Itálii, ti začali minulé pondělí trénovat individuálně bez kontaktů. Což zahrnuje běhání na hřišti v omezeném počtu, aby se na trávníku nijak nepotkávali.“

Kolik hráčů může být na hřišti?

„Na jednom hřišti jsou maximálně tři kluci. Máme k dispozici celkem tři hřiště, takže najednou trénuje devět hráčů. Když dotrénují, vystřídá je druhá skupinka.“

Jaký režim mají zahraniční fotbalisté, kteří stihli před vyhlášením karantény odcestovat do svých zemí?

„Po návratu do Itálie jsme museli do čtrnáctidenní karantény. Skončit by mi měla ve středu. Už se nemůžu dočkat, až se potkám s klukama, až s některými z nich vyběhnu na hřiště. Přestávka je strašně dlouhá.“

Itálie je jednou z nejpostiženější zemí pandemií, přesto se mluví o dohrání ligové sezony. Nakolik tomu věříte?

„Těžko říct, nechci vynášet soudy. Je to jako věštění z křišťálové koule. Každou chvíli se informace mění. Nejsem expert, abych dokázal posoudit, nakolik je situace kritická nebo není. Tohle bych určitě nechal na jiných lidech, na odbornících. Nepříjemné je, že člověk vlastně neví, na čem je.“

Nevíte, na co se máte připravit.

„Přesně tak. Nikdo stoprocentně neví, jestli se Serie A rozjede. Chystáte se, ale neznáte, na co. Nevíte ani jakým způsobem se připravit. Ale nejsem expert na danou situaci, abych dokázal říct, jestli se pokračovat má nebo nemá.“

Kluby pokračovat chtějí?

„Co jsem četl v italských médiích, všechny kluby se shodly na tom, že by tuto sezonu rády dohrály. Ale rozhodující slovo bude mít vláda.“

Ta však před několika dny odmítla bezpečnostní návrh od vedení italského fotbalového svazu.

„Ano, to sedí. Měli jsme videorozhovor s vedením Boloni i s našimi klubovými lékaři. Bylo nám řečeno, že Serie A vypracovala jeden bezpečnostní protokol pro vládu, která ho vrátila. Na to konto se začalo spekulovat, že se hrát nebude. Načež italský svaz zprávu přepracoval a odeslal ji zpátky. Vláda se má znovu vyjádřit. Jsme na čekané.“

Jste v Boloni sám?

„Ano, rodinu jsem nechal v Praze. V Česku je situace jednodušší, příznivější. Manželka s dcerkou Nelou můžou chodit ven. Nebo odjet na chalupu. V Boloni by musely být čtrnáct dnů zavřené doma. Máme sice u bytu terasu, ale ven na procházku by nemohly, což by byla komplikace.“

Loučení s nimi bylo těžké?

„Jedna z věcí, která mi vadí, je, že rodinu nemám s sebou. Při loučení jsme si ani nemohli říct, jestli holky přijedou za mou do Itálie nebo já za nimi do Prahy. Cestování teď není úplně jednoduché.“

Vy jste v „koronavirové“ době absolvoval dvě cesty autem. Z Boloni do Prahy a zpátky. Jaké byly?

„Musel jsem mít různá povolení a také mít u sebe pracovní smlouvu. Manželka v Itálii nepracuje, takže ani nevím, jestli by ji sem vůbec se mnou pustili. Kontrolovali mě na česko-rakouských i na italsko-rakouských hranicích. Projel jsem, ale nemám ponětí, jestli by projela i manželka.“

Větší problémy na hranicích jste tedy neměl? Když jste mířil do Prahy, pandemie v Itálii nabírala sílu.

„Když jsem jel do Česka, na všech hranicích už mi měřili teplotu, ptali se, kam jedu. Na těch českých mi bylo doporučeno, abych se nahlásil svému lékaři nebo hygienické správě. Ale projel jsem bez potíží.“

Musel jste mít pro cestu do Prahy svolení klubu?

„Ano, nebyl s ním však problém. Když jsem viděl situaci, která na severu Itálie panovala, poprosil jsem sportovního ředitele Boloni, jestli bych nemohl odcestovat domů za rodinou. Argumentoval jsem tím, že liga je stejně zastavená. Odpověděl mi, že mě chápe, že mi nebude dělat potíže.“

Po příjezdu do Česka jste musel do karantény, teď zažíváte druhou v Itálii. Která pro vás byla těžší?

„První karanténa pro mě byla snazší. Z důvodu, že jsem se těšil na rodinu. Byl jsem na chalupě, kde je zahrada. Nenudil jsem se, mohl jsem se projít do lesa. Šlo jen o to, že jsem byl sám. Jinak rodiče a manželka mi na chalupu vozili věci, které jsem potřeboval. Nic mi nechybělo.“

V Boloni jste zavřený v bytě.

„Bohužel, nic jiného mi nezbývá. Ven nikam nemůžu, ani na chvilku projít, neboť bydlím ve městě. A zahradu tu nemám.“

Zatímco v mnoha zemích Evropy včetně Česka se už kluby delší čas připravují společně na dohrání sezony, v Itálii individuální příprava trvala celé dva měsíce. Nebylo ubíjející tak dlouho jen běhat nebo posilovat?

„Já to měl docela pestré, na chalupě jsem si na zahradě trénoval s míčem. Chodil jsem běhat do parku s rouškou, což nebylo ideální. Uvítal jsem, když česká vláda uvolnila ochranná opatření. Když jsem běžel sám, mohl jsem být už bez roušky. Pak se povolily sporty jako tenis, navíc jsem chodil na fotbalové hřiště. Zajistil mi ho můj první klub, kde jsem hrál. Měl jsem hřiště jenom pro sebe. Vzal jsem si balony, byl tam se mnou kondiční trenér. Tam jsem dobře potrénoval.“

Chybí vám kabina?

„Samozřejmě, bez spoluhráčů, bez každodenního života v kabině, bez legrácek, to určitě není ono. Fotbal je kolektivní sport, také proto jsem si ho vybral. Rozhodně mě nebaví trénovat sám.“

Kde fotbalista hledá motivaci, aby dal do tréninku maximum, když neví, na co se připravuje?

„V tomto smyslu je situace složitá. Ale chci říct jednu věc: od přerušení ligy uběhly skoro dva měsíce. Po sezoně bývá šest týdnů volno, už po čtyřech týdnech se začínám sám připravovat. Období od startu letní přípravy do ostrého zápasu trvá sedm, osm týdnů. Postupně běháte, nabíráte herní kondici, začnete hrát přáteláky. Všechno směřuje ke generálce. Jak by to ale bylo nyní, pokud by se pokračovalo, není jasné. Za příklad je dáváno Německo. Jenže když jsem mluvil s Pavlem Kadeřábkem, který hraje za německý Hoffenheim, je to přeci jen jiná situace. Trénují výrazně déle, na individuální přípravu navázaly poměrně brzo týmové tréninky. Chápu, že bundesliga začne. Ale jak to bude po dvou měsících pauzy v Itálii, nevím.“

Obáváte se zranění?

„Víme, že do osmnáctého května můžeme na trénincích pouze individuálně běhat. Pak se uvidí, jaká bude epidemická situace v Itálii, jestli se koronavirus podařilo stabilizovat. Jak říkám, jsme na čekané.“

LADISLAV KREJČÍ

Narozen: 5. července 1992. Výška: 179 cm. Váha: 75 kg. Stav: ženatý, manželka Kristýna, dcera Nela (2,5 roku). Fotbalový post: záložník, obránce. Kariéra: Slavoj Podolí (1999-2001), AC Sparta Praha (2001-2016), Boloňa (2016-?). Česká liga: 131 zápasů / 25 gólů. Reprezentace: 41 / 5. Největší úspěchy: mistr české ligy (2010, 2014), čtvrtfinalista Evropské ligy (2016), účastník EURO 2016, vicemistr Evropy U19 (2011), postup na EURO (2019), vítěz Českého superpoháru (2014), vítěz Českého poháru (2014).