Když se lepí sestava…

Když se lepí sestava…

V historických análech občas najdeme zápasy, ve kterých vyběhla na trávník v reprezentačním dresu, kulantně řečeno, hodně kombinovaná sestava s řadou úplných nováčků. V podtextu vždy byl a je nějaký konkrétní důvod. Když pomineme zájezd „Klokanů“ na přelomu listopadu a prosince 1952 do Albánie, kde suplovali československý národní tým, a jen kapitán Václav Jíra, pozdější první místopředseda UEFA a poslední šéf federálního svazu si za něj ještě v jiných duelech zahrál, tak na podzim 1970 to bylo po výbuchu na mistrovství světa v Mexiku vyloženě politické rozhodnutí. Z reprezentace byli až na mladičkého Milana Albrechta exemplárně vyřazeni všichni „Mexičané“ a domácí remíza 1:1 s tehdejším evropským trpaslíkem Finskem (autorem vedoucí branky byl právě Albrecht…) přibouchla hned v úvodu kvalifikace mistrovství Evropy 1972 dveře k postupu na závěrečný šampionát, byť se potichu do reprezentačního výběru po půl roce vrátili všichni hříšníci…

Samostatná česká reprezentace již jako jistý účastník EURO 1996 v Anglii hrála 13. prosince 1995 přátelské utkání v Kuvajtu, kde bylo pro svazovou pokladnu připravené tučné „startovné“, ale hráčům se do bohaté ropné země v předvánočním čase a po podzimní sezoně moc nechtělo. Hostitelé nechtěli ani slyšet o tom, že by se tam čeští fotbalisté představili pod hlavičkou ligového výběru. Tuhle variantu prosazoval i trenér budoucích vicemistrů Evropy Dušan Uhrin, který se kvůli vršícím se omluvenkám v termínu mimo mezinárodní kalendář obával hrozící blamáže. Generální sekretář Rudolf Baťa ho však svým příslovečným diplomatickým šarmem uklidnil, že tuto delikátní záležitost přímo na místě zařídí. Po výhře 2:1 se ho kouč zeptal, jestli by to přece jen nemohlo být oficiální střetnutí, což také samozřejmě bylo… O půl roku později z tehdejších kuvajtských aktérů vyrazili do kolébky fotbalu pouze Radkové Bejbl a Drulák, Karel Rada a v roli třetího brankáře Ladislav Maier.

Na EURO 2004 v Portugalsku měl Karel Brückner pohromadě báječný tým, ve kterém se sešli kromě zkušených „Angličanů“ i nedávní vicemistři a mistři Evropy do 21 let. Mohl se opřít jak o stabilizovanou základní jedenáctku, v níž se to individualitami jen hemžilo, tak i o kvalitní lavičku náhradníků. A když národní tým získal po dvou utkáních s Lotyšskem a Nizozemskem jistotu postupu do čtvrtfinále, dal jim šanci ve třetím duelu s Německem, aby si zároveň největší tahouni odpočinuli. Porážka 1:2, pod kterou se podepsali parádním trestným kopem Marek Heinz a ve druhé půli střídající nejlepší střelec turnaje Milan Baroš, znamenala pro pořadatelskou zemi blížícího se mistrovství světa 2006 předčasné „Auf Wiedersehen!“ s evropským šampionátem. Zároveň i velmi trpkou lekci z fotbalové moderny, ze které se Německo dokázalo obdivuhodně rychle a dlouhodobě poučit.

Aprílová kvalifikační porážka na Letné se Slovenskem v boji o postup na mistrovství světa 2010 a především její noční třetí poločas v jedné vyhlášené pražské restauraci znamenaly konec trenéra Petra Rady a také řady zkušených opor, které byly „za chování neslučitelné s povinnostmi reprezentanta“ dočasně vyřazeny, byť už bylo po srazu, a někteří se do národního týmu už nikdy nevrátili. Jenže na začátek června 2009 bylo naplánované přípravné mezistátní utkání s Maltou, kterou vedl český trenér Dušan Fitzel. Scházel však jeho protějšek, nakonec se jednozápasového záskoku ujal František Straka. Také „Franz“ lepil nominaci po sezoně, z krajánků dorazili do Jablonce pouze Tomáš Hübschman ze Šachtaru Doněck a Michal Kadlec z Leverkusenu. V české sestavě, která vyhrála 1:0, se objevily budoucí reprezentační stálice Daniel Kolář, David Limberský, Daniel Pudil, tehdy ještě „domácí“ David Lafata, ani ne dvacetiletý Tomáš Necid a také stoper Roman Hubník.

Ten si podobný příběh připsal po dlouhých jedenácti letech už na sklonku své kariéry v pondělí večer v Olomouci proti Skotsku, když v roli kapitána a jasně nejzkušenějšího hráče přes víkend složeného výběru zažil nečekaný reprezentační comeback, který způsobil COVID-19 a nařízená kompletní karanténa českého národního týmu po pátečním zápase Ligy národů se Slovenskem v Bratislavě.