Kanonýrské hrušky s jablky

Téměř čtyři dlouhé dekády se hraje nejvyšší soutěž se šestnácti účastníky a nic na tomto počtu nezměnilo ani rozdělení Československa, které ve fotbalové rovině nastalo až po poslední federální sezoně 1992/1993. Až do letoška zůstal v samostatné české lize zachován i třicetikolový model, na který nyní premiérově navazuje nadstavba dalších pěti zápasů ve třech skupinách, rozdělených podle konečného umístění týmů v základní části.

Po úvodním pátečním duelu semifinále play-off na teplických Stínadlech, kde domácí fotbalisté utrpěli s Mladou Boleslaví spíše hokejový debakl 0:8, který přepsal historické anály, se objevila ještě jedna statistika. Nejlepší ligový střelec Nikolaj Komličenko zaostal po třiceti kolech o jedinou branku za dosavadním králem Davidem Lafatou, který v sezoně 2011/2012 tehdy ještě v jabloneckém dresu zaznamenal až dosud rekordních 25 gólů. Když si v Teplicích připsal třiadvacetiletý ruský „snajpr“ další dvě trefy do černého, začalo se následně uvádět v tuzemských médiích, že nyní dominuje i tomuto pořadí sezónních ligových kanonýrů.

Připomíná mi to ale pověstné míchání hrušek s jablky, protože se srovnává gólový účet za nestejný počet zápasů, které v případě ostrostřelce „Bolky“ budou ještě přibývat (mohou být ještě čtyři) a s tím poroste i pravděpodobnost vylepšení této každopádně úctyhodné cifry. Statisticky se budou samozřejmě hráčům počítat jak ligové starty v nadstavbě, tak i vstřelené branky či vychytaná čistá konta, což platí i o Klubech ligových kanonýrů a brankářů týdeníku GÓL. Ale tohle aritmetické zjednodušení střelecké bilance Lafaty s Komličenkem je zavádějící a nelogické.