Jiří Skalák: „Nechtěl jsem už čekat na šanci…“

Jiří Skalák: „Nechtěl jsem už čekat na šanci…“

Před více jak rokem pomohl „Rackům“ z Brightonu vykopat vytoužený postup do anglické Premier League, ale v premiérové sezoně si český záložník JIŘÍ SKALÁK v nejslavnější soutěži světa nepřipsal ani jediný start. Dlouhé i marné čekání na šanci postupně přivedlo šestadvacetiletého středopolaře k rozhodnutí změnit klubový dres. Sestoupil o patro níž do Championship, odkud by se chtěl s londýnským Millwallem, se kterým podepsal v minulých dnech tříletý kontrakt, co nejdřív vrátit zpátky na výsluní. A také do národního týmu, kde má od posledního zápasu téměř dvouletou pauzu…

Když jste vloni na jaře slavil s Brightonem postup do Premier League, asi vás nenapadlo, že si ji nezahrajete…

„Tušil jsem, že bude těžké dostat se do základní sestavy nebo na hřiště aspoň jako střídající náhradník, protože Brighton v létě koupil sedm nových hráčů. Věřil jsem ale, že dostanu šanci se o místo poprat.“

Asi jste si mockrát sám sobě položil otázku „proč?“…

„Kromě větší konkurence, kdy se nás na post krajního záložníka tlačilo pět, to byla také asi i změna dosavadního herního stylu týmu.“

Jak jste snášel vysedávání na lavičce nebo dokonce na tribuně?

„Ze začátku sezony jsem byl čtyřikrát aspoň na lavičce, když jsem se pak na ni nevešel, tak to bylo podstatně horší se s tím vnitřně vyrovnávat. I když jsem nehrál, v tréninku jsem makal pořád na doraz. Věděl jsem, že to dělám pro sebe, pro svoji další kariéru. Chtěl jsem být taky připravený, kdyby se šance nastoupit objevila.“

Nechtěl jste tuhle prekérní situaci řešit už v zimě?

„Chtěl, měl jsem pár nabídek z druhé anglické ligy, ale klub mi dal jasně najevo, že mě nepustí. Dalším pádným argumentem pro setrvání bylo, že ve druhé polovině sezony příležitost určitě dostanu.“

Tu jste opravdu dostal, byť jen ve třech pohárových utkáních…

„Bohužel jsem se na konci ledna v zápase FA Cupu s Middlesbrough, který jsme vyřadili, v jednom ze soubojů zranil. Měl jsem přetržený vaz v pravém kotníku, šest týdnů s tím marodil a na další pohárový zápas s Manchesterem jsem se jen díval stejně jako na ty v Premier League…V polovině února se nám narodila dcerka Vanessa, takže od té doby jsem už neměl v hlavě jenom fotbal. S ní doma to byla nejlepší terapie na to, že nehraju. Ale ze začátku jsem přítelkyni moc platný nebyl, když jsem ji vezl do porodnice, tak jsem se vedle ní belhal o berlích…“ 

Kdy ve vás definitivně uzrálo rozhodnutí změnit klubový dres?

„Nechtěl jsem zažít další sezonu v této roli, i když jsem měl smlouvu ještě na rok a v ní i opci na další. Ani klub se už kategoricky nebránil mému přestupu jinam. Ale hodně dlouho se jednání táhla, protože Brighton, se kterým jsem normálně absolvoval letní přípravu, čekal s doplňováním hráčského kádru až po mistrovství světa v Rusku. Potom se teprve jednalo s potencionálními zájemci. Chtěl jsem každopádně zůstat v Anglii, pak jsem se musel ještě o domluvit i já. Millwall o mě dlouhodobě stál a jsem rád, že nakonec všechno klaplo.“

Podobné osudy měli i vaši dlouholetí parťáci Jakub Brabec a Ladislav Krejčí v belgickém Genku, resp. v italské Boloni. Probírali jste to navzájem?

„Mluvíme spolu prakticky obden. Pro oba kluky byla minulá sezona ještě složitější v tom, že na podzim hráli, ale na jaře si prakticky nekopli. Hlavně u „Bráby“ (Jakuba Brabce) to bylo nefér od nového trenéra, který ho úplně odstavil, i když mohl v zimě odejít na hostování do velmi solidních zahraničních klubů. Teď je na ročním hostování s opcí v tureckém Rizesporu a v prvním kole hrál. „Krejda“ (Ladislav Krejčí) má v Boloni nového kouče Inzaghiho, tak snad taky brzy dostane pořádnou šanci a nebude naskakovat jen občas na posledních pár minut…“ 

Premiéru jste si odbyl minulou sobotu doma proti Middlesbrough, ale nedopadla co do výsledku nakonec nejlíp!

„Mám asi na „Boro“ nějaký pech! Vedli jsme 2:0, mohli přidat ještě třetí nebo čtvrtý gól a bylo by hotovo. Jenže v posledních dvaceti minutách jsme se dostali pod velký tlak a Middlesbrough dokazoval, že znovu patří k hlavním aspirantům na postup do Premier League. Střídal jsem čtyři nebo pět minut před koncem a za chvilku hosté vstřelili kontaktní gól, po kterém to byla z naší strany ještě větší herní křeč. No a v šesté minutě nastavení jsme inkasovali vyrovnávací branku…“

Bod jste si odvezli i z Blackburnu za bezbrankovou remízu. Nastoupil jste dřív, v 72. minutě…

„V prvním poločase jsme nastřelili dvakrát tyč, po přestávce už byl náš výkon horší, takže remíza byla, myslím, spravedlivá. Mnohem víc jsem byl unavenější ze zpáteční cesty, která trvala autobusem pět hodin, a pak jsem ještě jel autem dvě hodiny z Londýna do Brightonu.“

Jste domluveni s trenérem, že vám bude dávat postupně větší herní prostor?

„Jo, protože jsem toho moc v přípravném období neodehrál a chybí mi potřebná herní praxe.“

Nyní si zase budete muset zvyknout na náročný herní model Championship se dvěma utkáními v týdnu!

„Pro mě osobně je lepší hrát dvakrát v týdnu, než absolvovat zápasy jen o víkendech. Když třeba prohrajete, tak za dva dny se připravujete už na další utkání. Třeba teď v úterý hrajeme pohárové utkání s Gillinghamem, za který chytá dvoumetrový český brankář Tomáš Holý, kterého si pamatuji ještě ze Sparty, a v sobotu máme v lize doma dalšího adepta na přední umístění Derby County“

Jaké jsou plány Millwallu ve druhé anglické lize?

„V minulé sezoně skončil osmý kousek za play-off, takže by vedení klubu pochopitelně chtělo, abychom skončili výš a zahráli si o postup do Premier League.“

Už jste se stihl přestěhovat z Brightonu do Londýna?

„Na středu máme objednanou speditérskou firmu, která všechno vybavení odveze do Londýna, kde jsme si už vybrali dům. Ale do konce měsíce budeme ještě jezdit do Brightonu, protože tam máme zaplacený pronájem domu.“

Kolik fanoušků Millwallu chodí na stadion The Den?

„Stadion má kapacitu 23 tisíc, chodí jich v průměru 16 až 17 tisíc. Největším rivalem je West Ham, ale ten hraje Premier League podobně jako další londýnské kluby. Fanoušci Millwallu jsou nejvíc na kordy se svými protějšky z Leedsu.“

V české reprezentaci jste se naposledy objevil v listopadu 2016 v domácím kvalifikačním zápase s Norskem…

„Abych se mohl do nároďáku vrátit, tak musím pravidelně hrát. Tuhle zásadní podmínku jsem v minulé sezoně nesplňoval ani náhodou. Když budu v Millwallu podávat slušné výkony, tak věřím, že bych mohl dostat další reprezentační šanci!“

JIŘÍ SKALÁK

Narozen: 12. března 1992. Výška: 177 cm. Váha: 76 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Sára, dcera Vanessa (6 měsíců). Fotbalový post: krajní záložník. Hráčská kariéra: Spartak Sezemice (1998-2002), Slovan Pardubice (2003-2007), Sparta Praha (2007-2011), MFK Ružomberok (Slovensko, 2011-2012), 1. FC Slovácko (2013), Sparta Praha (2013), Zbrojovka Brno (2013-2014), FK Mladá Boleslav (2014-2016), Brighton and Hove Albion (Anglie, 2016-2018), Millwall FC (Anglie, 2018-?). Reprezentace: 16 zápasů, žádný gól. Největší úspěchy: vicemistr Evropy hráčů do 19 let (Rumunsko 2011), účast na EURO 2016 ve Francii, účast na EURO hráčů do 21 let (Česko 2015), český mistr (2014), vítěz MOL Cupu (2016).