Jiří Pavlenka: „Při zápasech 0:0 jsem křičel povely v němčině…“

Jiří Pavlenka: „Při zápasech 0:0 jsem křičel povely v němčině…“

V Edenu počítali s tím, že brankářská „jednička“, která pomohla vychytat mistrovský titul, zůstane mezi červenobílými tyčemi mnohem déle. Jenže když se v létě s nabídkou ozval stabilní bundesligový klub z Brém, nechtěl JIŘÍ PAVLENKA propást možná životní příležitost na zahraniční angažmá v jedné z nejuznávanějších evropských soutěží. Proto byl ochoten oželet i rýsující se šanci okusit se Slavií prestižní Ligu mistrů. Představy obou klubů se však diametrálně lišily, takže poměrně dlouho trvalo, než dospěly k finální dohodě v podobě odstupného tři miliony a eur a následného podpisu tříletého kontraktu. Pětadvacetiletý reprezentant zatím nechyběl v brance Werderu v bundeslize ani minutu…

Bylo „severní derby“ emocionálně nejvypjatějším zápasem, co jste zatím v bundeslize zažil?

„Každé derby má svoje kouzlo a na severu Německa nejsou větší rivalové než Hamburk s Brémami, i když také jejich vzájemné zápasy s Hannoverem, který se po roce vrátil zpátky do bundesligy, mívají podobný prestižní náboj. Jsem rád, že jsem tohle vyhlášené německé derby a jeho atmosféru mohl zažít. A když jsme si odvezli bod za remízu 0:0, tak je to ještě příjemnější zážitek, protože HSV mělo v utkání přece jen víc šancí, než my. Asi nejhůř mi bylo po standardní situaci, kdy kousek za vápnem vypálil domácí hráč, a já jsem balon jen tlačil očima, aby se nevešel mezi tyče…“

Která ze dvou vychytaných nul byla obtížnější?

„To se dá těžko jednoznačně říct, samozřejmě, že v Brémách bychom měli být silnější, než venku. V bundeslize ale může každý porazit každého, což třeba dokazuje právě Freiburg, se kterým jsme doma hráli 0:0. Teď jako první v nové sezoně doma porazil Hoffenheim a předtím uhrál bezbrankovou remízu s Dortmundem, což je zatím jediná bodová ztráta Borussie.“ 

Právě po zápase s Freiburgem jste se dostal do sestavy kola, kterou sestavuje web magazínu Kicker…

„Takové ocenění samozřejmě člověka potěší a zvedne mu sebevědomí. Když je to vůbec poprvé a jste nováčkem v takové špičkové soutěži, jakou je bundesliga, tak dvojnásobně, protože si svoje fotbalové jméno teprve budujete. Jsem rád, že jsem od trenéra dostal důvěru hned od prvního kola a snažím se ji dobrými výkony splácet. Zároveň si ale uvědomuji, že moje letní příprava nebyla úplně ideální, protože se přestup ze Slavie dost dlouho řešil, než se na něm oba kluby dohodly.“

Brémy už dohromady deset zápasů čekají na vítězství. Kdy jste k němu měli v této sezoně nejblíž?

„Reálně jsme měli teď mít o takových pět nebo šest bodů víc, tím pádem bychom se také pohybovali i na jiných místech tabulky, než se aktuálně nacházíme. Ve Wolfsburgu jsme měli ve druhé půli tři stoprocentní šance, ale ani jednu jsme nevyužili, v Hoffenheimu to snad byla ještě větší příležitost, kterou jsme bohužel také zahodili. Trápíme se v koncovce, dali jsme jen tři branky, což po sedmi odehraných kolech není zrovna vysoké číslo, a i proto máme tak málo bodů.“

V čem se nejvíc liší vaše představy, se kterými jste šel do bundesligy, s realitou?

„Tušil jsem, do čeho zhruba jdu. Už v přípravě jsem viděl, že je vše na jiné úrovni, než jsem byl zvyklý. S tím také souvisí i nesrovnatelně vyšší tlak.“

Na diváckou atmosféru se asi nemusím moc ptát…

„Na každý zápas přijde čtyřicet, padesát nebo šedesát tisíc diváků, kteří aplaudují každé povedené akci svého týmu, baví se fotbalem po celých devadesát minut bez ohledu na to, jestli hrajete o titul nebo jen o udržení v bundeslize. Dvě hodiny před začátkem utkání už není na stadionu skoro k hnutí. V Brémách nejsou na rozdíl od jiných německých měst další sporty, je tu jen fotbal, proto se permanentky na Werder dědí z generace na generaci a lidé klubu neskutečně fandí. V domě, kde nyní bydlíme, se neznámí sousedé sami třeba nabízejí, že mi s čímkoliv pomohou, stačí jen říct a zařídí to.“

Už jste se tedy v Brémách zabydlel?

„Našli jsme si bydlení, ze kterého to mám autem osm až deset minut na Weserstadion.“

Měl jste také výhodu, že ve Werderu působí krajané Jaroslav Drobný a Theodor Gebre Selassie…

„To je jasné. „Drobas“ (Jaroslav Drobný) mi pomohl se zařízením sportovního a zdravotního pojištění, je to můj starší a zkušenější parťák při brankářských trénincích, kde se od něj můžu spoustu užitečných věcí naučit. Theo (Gebre Selassie) mě zase seznámil s tím, jak to v klubu funguje včetně konkrétních lidí, protože je v Brémách jedním z nejdéle sloužících hráčů.“

Ve druhé polovině září jste zažil v bundeslize „anglický týden“ – doma Schalke, vložené kolo ve Wolfsburgu a doma Freiburg…

„Bylo to hlavně o hlavě, abych byl v těchto po sobě rychle jdoucích zápasech maximálně koncentrovaný, fyzická únava v tom nehrála žádnou roli.“

Jak dirigujete spoluhráče před sebou? Německy nebo anglicky?

„Začal jsem anglicky, ale poslední dva zápasy jsem se snažil kluky dirigovat v němčině.“

Asi to na ně mělo blahodárný vliv, když jste udrželi vždy čisté konto!

„A přesto má spousta hráčů blíže k angličtině. Ale samozřejmě se od brankářů čeká, že budou němčinu používat a naučí se ji, což je logické. Něco jsem už pochytil od kluků v kabině, mám i učitele němčiny, ale lekce jsou odvislé od toho, jaký máme v týdnu program.“

Váš dlouholetý brankářský parťák a vrstevník Tomáš Koubek vyrazil také na zahraniční angažmá do francouzského Rennes. Jste spolu v kontaktu?

„Naposledny jsme si spolu psali před nějakým týdnem. Má to samozřejmě složitější, jelikož u něj v mančaftu moc lidí anglicky nemluví. A hlavně tam nemá české spoluhráče.“

A jak udržujete slávistické vazby?

„Byl jsem se podívat při zářijovém reprezentačním srazu na ligovém utkání s Mladou Boleslaví, které kluci vyhráli jasně 4:0. Sleduji jejich výkony a výsledky pravidelně i na dálku, vím, co se ve Slavii děje. Ale kromě Slavie sleduju i Baník.“

Váš zkušený nástupce Jan Laštůvka má na kontě nejvíc čistých kont v nové sezoně, vstoupil do Klubu ligových brankářů týdeníku GÓL…

„Ohromně mi „pomohl“, že svolil s přestupem z Karviné do Slavie a tím mi usnadnil odejít do bundesligy. I pro něj to je v pětatřiceti letech ale nová výzva a motivace ještě něco významného v závěru kariéry vyhrát.  Na českou ligu je „Lašty“ (Jan Laštůvka) nadstandardním brankářem, což svými výkony a vychytanými nulami opakovaně dokazuje!“

Jak jste cestoval na reprezentační sraz do Prahy?

„Derby v Hamburku se hrálo v sobotu navečer. Z Brém bohužel nelétá žádný přímý spoj do Prahy, tak je lepší jet autem. V noci po německých dálnicích cesta docela rychle utíká, navíc takhle i bez problémů přepravujeme s sebou našeho pejska.“

V kvalifikačním epilogu možná dostanete šanci absolvovat první „ostrý“ zápas!

„To bude záležet na trenérovi, jak se rozhodne.  Na dva zápasy ale budeme tři brankáři, takže i kdyby do každého nasadil jiného, tak nejspíš stejně jednomu z nás zůstane Černý Petr, že si nezachytá.“

Vy jste si naposledy zachytal za český národní tým v červnu v Bruselu trochu neplánovaně v generálce na kvalifikaci v Norsku…

„Byl to fantastický zážitek, zachytat si proti belgickým hráčům, kteří nastupují ve špičkových evropských klubech. Kazilo mi to jen, že jsem šel do branky místo zraněného „Vacloše“ (Tomáše Vaclíka), což je vždycky nepříjemné. Naštěstí to nakonec nebylo nic vážného a za pár dnů proti Norsku utkání odchytal.“

JIŘÍ PAVLENKA

Narozen: 14. dubna 1992. Výška: 196 cm. Váha: 81 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Michaela. Fotbalový post: brankář. Hráčská kariéra: Baník Ostrava (2004-2011), FC Hlučín (2011-2012), Baník Ostrava (2012-2016), Slavia Praha (2016-2017), Werder Brémy (Německo, 2017-?). Reprezentace: dva zápasy. Největší úspěchy: účast na EURO hráčů do 21 let (Česko 2015), český mistr (2017).