Jaroslav Šilhavý: „Jarní cíl Slavie? Získat aspoň jednu trofej!“

Jaroslav Šilhavý: „Jarní cíl Slavie? Získat aspoň jednu trofej!“

V létě znovu naskočil do trenérského kolotoče, když po svém někdejším nástupci ve stoperské dvojici Slavie Luboši Kozlovi převzal pražskou Duklu. Jenže na přelomu srpna a září po pouhých šesti podzimních kolech se v hlavním městě stěhoval se svými asistenty na mnohem zvučnější adresu – do Edenu, kde špatný start ambiciózního klubu odnesl vyhazovem kouč Dušan Uhrin mladší. Od té doby červenobílí neprohráli pod novým trenérem JAROSLAVEM ŠILHAVÝM a tucet zápasů, ve kterých bodovali, je v prosincovém poločase sezony vynesl až na stříbrnou příčku za mistrovskou Plzní…

Jaký jste dostal při bleskovém zářijovém přesunu z Julisky do Edenu úkol od vedení klubu?

„Počáteční schůzka vyústila ve dva hlavní cíle – třetí místo v lize a pokusit se vyhrát MOL Cup.“

Nezdály se vám v tu dobu až příliš smělé?

„Klub jako Slavia a s takovým zázemím, které nyní má, a jaké posily v létě získal, ani jiné cíle mít nemůže. Byť v té době měla pět bodů a krčila se až ve druhé polovině tabulky. Bylo mi jasné, že nebude jednoduché je splnit. Byla to pro mě výzva, kterou jsem rád přijal.“

Ještě během podzimu se vám s týmem oba cíle podařilo vylepšit!

„Přiznám se, že jsem to nečekal, ale troufnu si tvrdit, že je to, myslím, i příjemné překvapení pro drtivou většinu slávistů… Když vidím, jak si to fanoušci Slavie ve všech koutech republiky užívají, je to fajn pocit. Ale jsme teprve na začátku cesty a jaro bude určitě hodně těžké. Je však třeba objektivně říci, že tým měl za sebou tři předkola Evropské ligy, kvůli kterým začal i brzy letní přípravu. Nastalo i hodně změn v kádru a sehrávalo se to, jak se říká, za pochodu. Můj předchůdce Dušan Uhrin tady odvedl kus práce.“

Na rovný tucet jste zarovnali podzimní sérii neporazitelnosti pod vaší trenérskou taktovkou. Je pro hráče motivující faktor nebo spíš naopak svazující?

„Každý to vnitřně prožívá jinak. Myslím si, že parta kluků, kteří teď ve Slavii jsou, se každým úspěchem ještě víc utužuje. Nejsou tady primadony, které by si hrály na svém písečku. Sice se často mluví o chemii v týmu, ale důležitý je především charakter hráčů. Abychom sérii ještě dál drželi, musíme být ještě silnější a koncentrovanější. I proto jsme v zimě přivedli další kvalitní hráče, třebaže se to možná fanouškům zdálo zbytečně, když se nám na podzim výsledkově dařilo. Potřebujeme zvýšit konkurenci na všech postech, aby tým neusnul na vavřínech a šel dál. Všech dvanáct ligových zápasů, ve kterých jsme neprohráli, nebylo úplně ideálních, hlavně doma to třeba byla jen nejtěsnější vydřená výhra 1:0. Každá série jednou skončí, ale pochopitelně moc bych si přál, aby byla co nejdelší. Každopádně musíme být proto připraveni, že jednou ten neúspěch přijde, a teprve pak se pozná, jak to vezme kabina, realizační tým i vedení klubu. Cítím ale, že hráči jsou silní, aby to zvládli. Neúspěch nás musí posílit a ne oslabit!“

Který zápas na lavičce Slavie byl pro vás nejtěžší?

„Vezmu to trochu ze široka. Přišli jsme do Slavie v reprezentační přestávce, během které chyběla spousta kluků právě kvůli reprezentačním povinnostem. A první utkání jsme hráli v Teplicích, kde se často nevyhrává. Nebyl to dobrý zápas, sahali jsme v něm po třech bodech, ale nakonec jsme dostali nešťastný gól z tečované střely a remizovali 2:2. Doma jsme pak potřebovali vyhrát proti Liberci, který byl ještě těžším soupeřem a účastníkem Evropské ligy. Zvládli jsme to a potom jeli na Letnou na derby se Spartou! Když jsem do Slavie šel a podíval se na rozpis zápasů, tak to nebyl zrovna ideální start… Derby bylo úplně úžasné, nějaká jsem jako hráč i potom jako trenér zažil, ale tohle byl jednoznačně nejsilnější zážitek. Možná, že ne všichni fanoušci byli nadšení, že k mančaftu přicházím zrovna já, a logicky vyčkávali, jak se mi povede. Tohle byl asi pozitivní bod zlomu, i když hrana mezi úspěchem a neúspěchem je velmi tenká. Vyhráli jsme v posledním kole ve Zlíně, který byl největším překvapením podzimní ligy, jednoznačně 4:0. Ale zápas mohl skončit klidně 4:3 nebo 5:4, kdyby byli domácí v koncovce podobně efektivní jako my.“

Kdy jste byl se svými svěřenci nejblíž k porážce?

„V Jablonci. Domácí hráli výborně, za bezbrankovou remízu jsme museli poděkovat skvělým zákrokům brankáře Pavlenky, který nás podržel, a taky nedůrazu jabloneckých střelců. Měli jsme také šance, možná jsme měli kopat penaltu, ale nakonec byl v kontextu celého zápasu pro nás bod zlatý.“

Slavia nemá po odchodu Josefa Jinocha sportovního ředitele. S kým z klubových „šéfů“ jste nejčastěji v kontaktu?

„Když pan Tvrdík svolá poradu na sportovní témata, tak se účastním. Je to podle potřeby a den ze dne, když se musí něco akutního projednat a rozhodnout. Mým nejbližším spolupracovníkem je Martin Krob (generální ředitel Slavie), který má na starosti i sportovní úsek. Vzniká také oddělení skautingu, který monitoruje nejen fotbalový trh v Česku, ale má i svoje lidi v cizině.“

I když slávistický podzim dopadl nad očekávání úspěšně, do stávajícího kádru v zimě dorazilo šest nových hráčů, což se mnohým zdá až příliš velký počet…

„Je to dlouhodobý proces, společně se bavíme o postech, které bychom potřebovali ještě zkvalitnit nebo zdvojit. Dám konkrétní příklad – sháněli jsme levého beka a náš skauting doporučil Floa z Norska. Sledovali jsme ho a nakonec jsme se pro jeho angažování rozhodli. Pak už se do transferu vloží Martin Krob s panem Tvrdíkem, kteří vše dolaďují s hráčem a hlavně dohodu klubem, ze kterého přichází. Chceme se probojovat do pohárové Evropy a potřebujeme být silní, abychom tam hráli důstojnou roli. Proto musí být tým neustále doplňovaný. Přišel brankář Kovář, do obrany kromě Floa teplický stoper Lüftner, který stabilně hraje za reprezentační „jedenadvacítku“, protože jsme měli jen tři stopery. S mladým chorvatským záložníkem Alvirem počítáme do budoucna. Největší peckou byl příchod „Sykyho“ (Jana Sýkory), protože jsme chtěli být připraveni na variantu, že do zahraniční odejde Jarda Zmrhal, který jako jediný má k odchodu od vedení klubu souhlas. Zatím tady ještě je a vůbec bych nezlobil, kdyby i na jaro zůstal. Usilovali jsme i o Vukadinoviče, který do Slavie moc chtěl. Ve finále jednání ho ale Zlín překvapivě nepustil, tak jsme se rozhodli pro jabloneckého Standu Tecla. Myslím si, že nám může hodně pomoci, má toho už v naší lize dost odkopáno i v evropských pohárech s Plzní, je rychlý, silný a umí dávat góly! A neměl by se podělat ze stoupajícího tlaku, pod kterým na jaře budeme. Je to i charakterově bezvadný kluk. Ne všichni hráči se dostanou do sestavy, někteří si sednou na lavičku a někdo půjde jen na tribunu. A právě s nimi musíme nejvíc mluvit, aby tohle rozhodnutí pochopili.“

Tecla jste zažil při angažmá v Jablonci, kde jste měl i Vukadinoviče, který však pod vámi nehrál!

„Když jsem přišel do Jablonce, tak tam byl „Vuky“ v kádru. Zužovali jsme ho a rozhodovali se mezi ním a Crnkičem, protože oba byli zhruba nastejno. Ale Crnkič se nám zdál o něco rvavější, a tak Vukadinovič odešel na hostování do Slavie, kde se mu docela dařilo. A protože na něj neuplatnila opci, tak se vrátil zpátky do Jablonce. Přišel však v dezolátním stavu hlavně psychicky, možná z toho, že zahazoval spoustu šancí. Věděli jsme, že se hned tak nezvedne, a proto jsme souhlasili, aby odešel na hostování do Zlína, který ho potom získal i na přestup. Lidsky jsem ho ale měl rád a to pořád platí.“

V minulých dnech se objevily informace, že Slavia dostala od klubu z italské Serie A nabídku na mladého záložníka Antonína Baráka, kterou smetla ze stolu. Nesrazí ho to fotbalově dolů?

„Věřím, že ne. Tonda je inteligentní kluk, který to má všechno před sebou. Navíc doma má sportovní zázemí, kde to můžou určitě prodebatovat. Chápu, že nabídka je lákává, ale myslím si, že Tondovi nic neuteče. Během podzimu naskočil do základu, jeho výkony ho dostaly až do reprezentačního A-týmu. Myslím si, že může přijít i lepší nabídka. Na sílu ale nikoho držet nebudeme, přesto bych byl rád, aby Tonda ještě zůstal tady ve Slavii.“

V zimní přípravě jste zatím musel oželet dva defenzivní pilíře, protože Ngadeu a Deli reprezentovali své země na Africkém poháru národů v Gabonu. Je to velká komplikace?

„Pozitivní je, že oba byli v herní zátěži. Ngadeu stabilně hraje za Kamerun, vstřelil dokonce i gól a momentálně jsou v semifinále. Deli se až v průběhu turnaje dostal do sestavy Pobřeží slonoviny, které však už po zápasech ve skupině vypadlo, takže za námi přiletí na herní přípravu do Španělska. Ngadeu ale nemůže v prvním jarním kole kvůli čtyřem žlutým kartám nastoupit, takže by měl mít na regeneraci a přípravu zhruba tři týdny.“

Hned na začátku ledna jste odcestovali na téměř dvoutýdenní soustředění do Číny. Splnilo svůj účel?

„Pro nás všechny bylo čínské soustředění exotikou, protože jsme tam byli poprvé a o to víc jsme se těšili. Klimatické podmínky byly skvělé, nepanovalo žádné vedro, kvůli kterému bychom museli nějak náš tréninkový program upravovat nebo měnit. Připravovali jsme se v kvalitních podmínkách, účel splnily i oba zápasy s místním týmem. Absolvovali jsme také nějaké společenské akce, které byly příjemné, ale nijak nám nezasahovaly do sportovního programu. Vzdálenost a sedmihodinový časový posun nám až tak velké problémy nedělaly. Spíš jsme se obávali, jak hráči zvládnou přechod do velmi mrazivého počasí, které letos v Česku v lednu panuje. Zatím to musím zaklepat, že žádné zdravotní komplikace tohoto druhu nenastaly. Jsem i proto rád, že už zase cestujeme do tepla.“

V kádru už žádné další změny do jarního startu nenastanou?

„Pořád se něco děje. Odešel Jaro Mihalík na hostování do polské Cracovie, protože nebyl spokojený s herním vytížením, Mikula bude hostovat v Liberci, Jablonský přestoupil do Brna, Železník do Mladé Boleslavi. Kenija jde bohužel na operaci a počítat s ním nemůžeme. Van Kessel s námi neodcestoval do Španělska, měl by odejít na hostování. Kádr by měl být už uzavřený, jedině kdyby třeba došlo k nějakému vážnému zranění, což nechci samozřejmě přivolávat, tak bychom na to případně museli možná operativně zareagovat.“

Jak vysoko míří jarní ambice Slavie? Máte největší konkurenty Spartu i Plzeň doma…

„Nejsme alibisti a samozřejmě, že se o titulu musí mluvit, když přezimujeme na druhém místě. Nevím ale, jestli to je taková výhoda, že máme Spartu, která nyní tvoří také silný tým, protože se jí uzdravila řada zraněných hráčů, i vedoucí Plzeň doma v Edenu… Aniž bych chtěl někoho dopředu na jaře podceňovat, především Mladou Boleslav či Zlín, který mohl být ještě výš, kdyby zvládl poslední dva podzimní zápasy doma s Duklou a s námi, přesto si myslím, že si to o titul rozdá trio Plzeň, Sparta a Slavia. Cesta k němu vede přes čtrnáct jarních zápasů. Pro řadu týmů z dolní poloviny tabulky budou mít existenční příchuť, protože nikdo nechce spadnout do druhé ligy. Slavia by chtěla získat aspoň jednu trofej, protože na ni čeká jak v lize, tak v národním poháru už dost dlouho…“

JAROSLAV ŠILHAVÝ

Narozen: 3. listopadu 1961. Hráčská kariéra: Škoda Plzeň (1970-1980), RH Cheb (1980-1990), Slavia Praha (1990-1994), Petra Drnovice (1994-1997), Viktoria Žižkov (1997-1999). Největší úspěchy: rekordman v počtu odehraných ligových zápasů (465), vítěz ankety Osobnost Gambrinus ligy (1998). Reprezentace: 4 zápasy / žádný gól. Trenérská kariéra: Viktoria Žižkov (asistent, 1999-2002), Sparta Praha (asistent, 2003-2005), Sparta Praha B (2005-2007), SK Kladno (2007-2008), Viktoria Plzeň (2008), Dynamo České Budějovice (2009-2011), Slovan Liberec (2011-2014), FK Jablonec (2014-2015), Dukla Praha (2016), Slavia Praha (2016-?). Reprezentace: (asistent, 2003-2009). Největší úspěchy: mistr české ligy (2012), postup do play-off Evropské ligy (2013).