Jaroslav Plašil: „Na konec kariéry ještě nepomýšlím!“

Jaroslav Plašil: „Na konec kariéry ještě nepomýšlím!“

Už loňská sezona byla univerzálního středopolaře JAROSLAVA PLAŠILA atypická. Bezprostředně po posledním utkání ve skupině na EURO 2016 ve Francii, která je pro něj druhým domovem, se rozloučil s reprezentační kariérou, v níž se stal teprve čtvrtým českým „stovkařem“ v historii. Nejezdil už na srazy národního týmu jako dlouhých dvanáct let a zůstával s klubovými spoluhráči v Bordeaux. Nyní se změnila i jeho pozice v Girondins, kde mu dobíhá smlouva, a tak před pár dny šestatřicetiletý záložník mnohem častěji vysedává na lavičce náhradníků, než aby neúnavně bojoval na trávníku…

Girondins zažívají v této sezoně pořádnou houpačku, po slibném začátku přišel strmý propad…

„Start nám vyšel, prvních osm utkání bylo dobrých herně i výsledkově, ale od té doby jsme jen jednou vyhráli, takže přezimujeme na pozicích, na které není Bordeaux zvyklé, a jsou pochopitelně pro klub málo. Tabulka je hodně vyrovnaná, musíme se posunout zase zpátky nahoru, ale bude to těžké. Potřebujeme zvládnout hned dva nejbližší lednové ligové zápasy venku s Troyes a pak doma s Caen.“

Vaše herní vytížení není tak velké jako v minulosti. Měl jste nějaké zdravotní problémy?

„Vůbec ne! V létě přišlo šest nebo sedm nových hráčů, mně v červnu končí smlouva, takže logicky dostávají přednost, takhle je to ve Francii normální.“

V prosinci v Nice jste ale nastoupil v základní jedenáctce!

„Trenér zkouší všechno možné, jak nepříznivou sérii zlomit, takže jsem se dostal na trávník už od první minuty. Předtím jsem hrával posledních deset-patnáct minut, ve kterých toho moc předvést nemůžete, když takhle dva nebo tři měsíce jen paběrkujete.“

Jak jste strávil krátkou zimní dovolenou?

„Byla to jen minipřestávka, 20. prosince jsme hráli poslední ligový zápas doma s Montpellierem, hned druhý den jsem odletěl do Česka. Strávil jsem tam jen čtyři dny, viděl jsem se s rodiči, bratry, dědou a už 25. jsem se vracel zpátky, protože se v ten den slaví Vánoce ve Francii. Na Silvestra jsme pak už dvakrát trénovali.“

Je to vaše poslední sezona?

„Nechávám tomu zatím volný průběh, snažím se jako vždy poctivě makat v trénincích a v létě se uvidí, jestli o mě bude mít nějaký klub opravdový zájem. Podle toho se pak následně zařídím.“

Ve smlouvě s Bordeaux nemáte opci?

„Ne, ta byla v té předchozí, která mi skončila loni v červnu. A protože jsem odehrál v sezoně požadované množství zápasů za Girondins, opce smlouvu automaticky prodloužila o další rok.“

Máte čas se trenérsky věnovat mládežnickému týmu do 14 let?

„Vlastním licenci „A“ a pomáhám trenérovi toho týmu Girondins jako jeho asistent. Ale jen jednou v týdnu, víckrát se s kluky na hřiště nedostanu, protože mám svoje vlastní hráčské povinnosti a ty nechci nijak šidit. Práce s fotbalovou mládeží mě opravdu baví a naplňuje.“

Takže to by mohla být vaše fotbalová parketa, až ukončíte kariéru?

„Je to možné, ale na konec kariéry ještě nepomýšlím, i když mi teď už bylo šestatřicet… Cítím se moc dobře, tělo i hlava mi signalizují, že bych mohl hrát ještě dál – tak dva nebo tři roky. Ale k tomu musí být zájem nějakého klubu, jehož nabídka by mě v létě oslovila. A do té doby je ještě hodně času.“

Podobná slova, ale v opačném slova smyslu, zmínil nedávno váš dlouholetý reprezentační spoluhráč Tomáš Rosický, když oficiálně oznamoval, že s vrcholovým fotbalem končí. Mluvil jste s ním?

„Jen jsme si spolu psali.“

O čem, to asi neodtajníte…

„Je to samozřejmě jen mezi námi. Byl to skvělý hráč, který prožil velkou kariéru, před níž musím smeknout klobouk! A kdyby „Rosu“ (Tomáše Rosického) netrápila opakovaná zranění, mohl to dotáhnout ještě výš. Pro mě bylo ohromnou ctí, že jsem s ním a s dalšími většinou ještě staršími kluky mohl hrát v českém nároďáku – s „Méďou“ (Pavlem Nedvědem), „Šmícou“ (Vladimírem Šmicerem), „Barym“ (Milanem Barošem), „Galasem“ (Tomášem Galáskem).“

S výjimkou Milana Baroše vaši někdejší reprezentační spoluhráči už svoji kariéru uzavřeli a ve fotbale se etablovali v jiných pozicích!

„Někteří se věnují trénování, „Méďa“ je viceprezidentem Juventusu, Zdeno Grygera sportovním manažerem Zlína. Mě tenhle krok teprve čeká a sám jsem zvědavý, kdy to bude!“

JAROSLAV PLAŠIL

Narozen: 5. ledna 1982. Výška: 183 cm. Váha: 71 kg. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Sokol Černíkovice (1987-1992), Spartak Rychnov n. Kn. (1992-1993), SK Hradec Králové (1993-1999), AS Monaco (Francie, 1999-2003), US Créteil (Francie, 2003), AS Monaco (Francie, 2003-2007), CA Osasuna (Španělsko, 2007-2009), Girondins Bordeaux (Francie, 2009-2013), Calcio Catania (Itálie, 2013-2014), Girondins Bordeaux (Francie, 2014-?). Reprezentace: 103 zápasů / 7 gólů. Největší úspěchy: bronz na EURO 2004 v Portugalsku, postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, účastník MS 2006 v Německu, účastník EURO 2008 v Rakousku a ve Švýcarsku, účastník EURO 2016 ve Francii, finalista Ligy mistrů (2004).