Jan Laštůvka: Anglickým týdnem k záchraně?

Jan Laštůvka: Anglickým týdnem k záchraně?

Loni v létě zažil přestup i stěhování, se kterými v pětatřiceti letech už příliš nepočítal. Čerstvě mistrovská Slavia si JANA LAŠTŮVKU vybrala, aby nahradil mezi tyčemi Jiřího Pavlenku, kterého paralelně uvolnila do bundesligových Brém. Zkušený gólman, který se rok předtím vrátil domů z dlouholetého angažmá v zahraničí, se této nové výzvy a motivace pochopitelně nezalekl, ale i když vychytal na podzim nejvíc čistých kont ze všech ligových brankářů, už v zimě Eden po dohodě opustil. Zamířil zpátky na rodnou severní Moravu, jenže nikoliv do Karviné. Rozhodl se pomoci na posledním místě přezimujícímu ostravskému Baníku, se kterým získal v roce 2004 poslední mistrovský titul.

Cesta ze Zlína do Ostravy asi musela být veselá!
„Věděli jsme, že ve Zlíně nesmíme prohrát a že jen výhra nás může dotáhnout na týmy před námi. A tím pádem taky úspěšně završit anglický týden, který jsme s Baníkem absolvovali. Ale po návratu do Ostravy jsme se rozprchli každý po svém, protože jsme dostali dva dny volna.“

Jak jste je prožil vy?
„Odpočíval jsem, byl jsem taky po delší době víc se synem, protože kvůli nabitému programu posledních dnů si mě moc neužil.“

Po sedmibodovém zisku ze tří zápasů jste si volno s ním určitě také užíval!
„Už jsme neměli kam ustupovat, protože jsme se dostali do takové prekérní situace. To samé platí i pro naše skvělé fanoušky, kteří si pochopitelně také mysleli, že se na jaře zvedneme a ne že budeme trčet osamocení na dně tabulky.“

Čím si s odstupem času velmi špatný start, který Baník pasoval do role prvního sestupujícího, vysvětlujete?
„Už po podzimu nebyl jedenáctibodový zisk bůhvíjaký, ale všichni jsme věřili, že už od prvního jarního kola půjdeme nahoru. Přišli noví kluci, vesměs kvalitní fotbalisté, jenže všechno chce svůj čas, tedy i sehranost mančaftu. Dostali jsme ne jednu, ale hned dvě facky v domácích zápasech se Slováckem a s Duklou. Šli jsme v nich jen za vítězstvím a nyní se ukazuje, že i bod z nich by byl dobrý, protože bychom nyní měli o dva víc a oba naši soupeři naopak o dva míň…“

Zlomili jste to až doma výhrou s Jihlavou, která ovšem ve druhém poločase měla na dosah minimálně nerozhodný výsledek…
„Kdyby svoji tutovou šanci za stavu 1:1 hosté proměnili, asi bychom to už těžko otáčeli, to by nám už nejspíš opravdu zvonila sestupová hrana. Tentokrát se k nám zaplaťpánbůh přiklonilo fotbalové štěstí, které se v některých předchozích zápasech naopak otáčelo k Baníku zády.“

Při následné bezbrankové remíze v odloženém duelu s vedoucí Plzní jste ho v některých momentech měli také na své straně!
„Myslím si, že to celkově bylo vyrovnané, Aleš Hruška Viktorku dvěma výbornými zákroky podržel, přede mnou měl na noze jasný gól Milan Petržela, ale překopl branku, a v nastaveném čase pak hlavičkoval Tomáš Chorý. Jenže tomu předcházelo, že jsme zbytečně dostali pod tlak, dělali jsme fauly po stranách, odkud pak Plzeň zahrávala nepříjemné standardní situace. Po snad poslední z nich byl rohový kop, při kterém zůstal před brankou Chorý volný, ale jeho hlavička olízla jen břevno.“

Sobotní zápas ve Zlíně byl už dopředu vyhecovaný nejen svoji důležitostí, ale také vzájemnou výměnou trenérů. Nový kouč „Ševců“ Vlastimil Petržela se opakovaně dost nelichotivě do Baníku i Milana Baroše navážel…
„Pan Petržela toho ve fotbale hodně dokázal a je jeho věc, proč se takhle vyjadřuje. Myslím si, že to nemá snad ani zapotřebí… Když se navážel do Baníku, tak mě překvapilo, že se vůči jeho výpadům klubové vedení neohradilo. Jeho invektivy, že naše situace je už nezachranitelná, jsme nějakým způsobem vnímali, ale snažili jsme se nebýt v utkání přehnaně přemotivovaní. I tohle nám trenér Páník kladl na srdce. Pomohl nám sice rychlý gól, ale potom jsme zbytečně přenechali iniciativu domácím, možná se trochu projevovala únava ze středečního těžkého zápasu. Ale po přestávce už Zlín neměl prakticky žádnou šanci, naopak nám se podařilo přidat pečetící druhou branku. I když až v nastaveném čase.“

Mohla padnout mnohem dřív, kapitán Milan Baroš ji měl na noze!
„Říkal nám pak v kabině, že mu tam balon na nějakém drnu bohužel jinak odskočil, takže ho trefil úplně jinak, než si předtím před opuštěnou zlínskou brankou představoval. „Bary“ ale v celé sezoně Baník svými góly táhne, nebyl zdravotně úplně v pořádku, ale přesto odehrál celý zápas, protože je ohromný srdcař! Vzpomínám si, jak na něj čeští fanoušci na EURO 2012 v Polsku neustále pískali, že už do nároďáku nepatří. To byl také, myslím, jeden z důvodů, proč bezprostředně po čtvrtfinálovém utkání s Portugalskem reprezentační kariéru ukončil. Uběhlo skoro šest let a on dokazuje, že na vrcholový fotbal pořád má a ještě k tomu na nejtěžší pozici jako hrotový útočník…“

Byl sedmibodový zisk z anglického týdne tajným cílem?
„Samozřejmě, že by bylo lepší mít všech devět bodů, ale když jste poslední a ještě k tomu s odstupem, tak jsou ty dvě výhry a jedna remíza skvělým startovacím můstkem do dalších kol.“

V tom nejbližším vás čekají doma Bohemians…
„Musíme získané body z minulého týdne potvrdit i doma s Bohemkou, tedy nad ní vyhrát. I když to bude hodně těžké, protože její herní styl je nepříjemný asi pro všechny ligové týmy. V neděli to v „Ďolíčku“ pořádně zažila na vlastní kůži i vedoucí Plzeň, doufám, že bude po našem sobotním utkání platit, že se „Klokanům“ venku zdaleka tolik nedaří jako doma! “

V Baníku došlo na jaře k výměně u trenérského kormidla, které bylo svým způsobem i generační, protože ligového novice Radima Kučeru nahradil ostřílený praktik Bohumil Páník…
„Z „Kuči“ bude jistě dobrý trenér, ale možná naskočil do ligy brzy nebo za ne zrovna příznivé konstelace, kdy se Baník po roce vracel zpátky do nejvyšší soutěže, a všichni včetně fanoušků si mysleli, že bude hrát nahoře, zvlášť když ho převzal nový majitel pan Brabec, který klub v kritické chvíli zachránil a finančně stabilizoval. Jenže takhle jednoduše to ve fotbale prostě nefunguje. Už podzimní bodový zisk nebyl velký, i když herně na tom byl Baník podstatně líp. A když na jaře body nepřibývaly, tak došlo k trenérské výměně. Pana Páníka si pamatuji ještě z předchozího svého působení v Baníku, kdy s panem Ličkou pilovali v trénincích herní systémy a jako první u nás praktikovali obrannou čtyřku v jedné lajně. Má taky neuvěřitelně zmapované všechny soupeře, co hrají, to je ještě další bonus k tomu, že každá změna přináší potřebný impulz. A navíc zná detailně specifické prostředí Baníku včetně jeho fanoušků, kteří s klubem dýchají v dobrém i špatném. Teď společně prožíváme tu druhou variantu, která s sebou nese i tlak od nich, srovnatelný třeba se Slavií.“

Zmínil jste se o Slavii, asi jste nečekal, že v ní strávíte jen půl roku!
„To určitě ne, ale situace se takhle vyvinula, přišel nový trenér se svoji představou, kdo by měl chytat. Ale rozešli jsme se v dobrém, každá zkušenost je dobrá. Pořád Slavii sleduji, s řadou bývalých spoluhráčů jsem v pravidelném kontaktu – s Přemkem Kovářem, „Hušbym“ (Josefem Hušbauerem), „Škoďákem“ (Milan Škodou), Miro Stochem, „Fryďasem“ (Michalem Frydrychem). Myslím, že jsem i za tu krátkou dobu do slávistické kabiny a party dobře zapadl. Snažil jsem se v každém utkání odvést maximální výkon, ale ve fotbale se vám to nemusí vždy úplně stoprocentně povést.“

Klubové vedení vám kladlo za vinu, že jste tým v některých důležitých zápasech nepodržel. Zmiňovaly se hlavně inkasované góly v Plzni a pak v úplně posledním zápase podzimu v Edenu s Astanou, který znamenal překvapivý konec slávistické mise v Evropské lize…
„V Plzni jsem střelu Dana Koláře, který utkání rozhodla, uviděl až na poslední chvíli, protože mi před ní na vápně přeběhlo v tu chvíli pár spoluhráčů i protihráčů. S Astanou to byl laciný gól, na kterém jsem měl svůj podíl. Pořád ale do konce zbývala spousta času, abychom uhráli aspoň remízu, která by nám stačila k postupu ze skupiny do jarní fáze Evropské ligy. Kdybych ho nedostal, nebo jsme vyrovnali, tak se všechno mohlo vyvinout úplně jinak – zůstal by dál trenér Šilhavý i třeba já…“

Kdy jste začal tušit, že se s vámi pro jaro ve Slavii už příliš nepočítá?
„Hned po skončení podzimu, když byl odvolán trenér Šilhavý se svým realizačním týmem a začalo se mluvit i o nutných změnách v kádru pro jaro.“   

Proč jste zvolil návrat do Baníku a nikoliv do Karviné, odkud jste do Edenu přestoupil?
„Měl jsem nabídky z obou klubů, ale rozhodl jsem se pro Baník. Asi jsem tím pár lidí z Karviné, kde bydlím a odkud do Ostravy těch dvacet-třicet kilometrů dojíždím, naštval. Když mi to časově vyjde, tak si zajdu na její domácí zápasy podívat. Chtěl jsem Baníku pomoci zachránit ligu, věděl jsem, do čeho jdu, i když jsem nečekal, že budeme dotahovat tak velké bodové manko. Po letech jsem chtěl taky klubu splatit, že jsem se z něj odrazil na zahraniční angažmá i do české reprezentace.“

Na jak dlouho máte smlouvu?
„A víte, že přesně nevím! Myslím, že na rok a půl… Uvidíme, jak mi bude držet zdraví a forma, chtěl bych chytat ligu i déle, pokud o to zájem.“

A co pak?
„Rád bych se věnoval trenéřině, buď se specializací na brankáře, nebo jako hlavní kouč. Proto si třeba všímám trenérských metod pana Páníka. Na Ukrajině jsem si udělal licenci A.“

Mohli byste se dát třeba dohromady s vaším velkým kamarádem a někdejším reprezentačním parťákem Jaroslavem Drobným!
„To by nebylo špatné, být zase s „Drobasem“ pravidelně pohromadě! Ale v klubu, který by nás oba angažoval, by se asi divili, co všechno dovedeme…“

JAN LAŠTŮVKA

Narozen: 7. července 1982. Výška: 191 cm. Váha: 87 kg. Fotbalový post: brankář. Kariéra: FC Karviná (1988-2000), Baník Ostrava (2000-2004), Šachtar Doněck (Ukrajina, 2004-2006), Fulham FC (Anglie, 2006-2007), VfL Bochum (Německo, 2007-2008), West Ham United (Anglie, 2008-2009), Šachtar Doněck (Ukrajina, 2009), Dněpr Dněpropetrovsk (Ukrajina, 2009-2016), MFK Karviná (2016-2017), Slavia Praha (2017-2018), Baník Ostrava (2018-?). Reprezentace: tři zápasy. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, postup do finále Evropské ligy (2015), český mistr (2004), ukrajinský mistr (2005, 2006), člen Klubu ligových brankářů týdeníku GÓL (2017).