Jan Kopic: „Proti Spartě jsme ukázali charakter!“

Jan Kopic: „Proti Spartě jsme ukázali charakter!“

Patří ke světlým výjimkám Plzně. Podzimní suverén se na jaře trápí, záložník Jan Kopic odvádí jako jeden z mála svůj standard. V nedělním hitu se Spartou posadil z rohu míč na hlavu Řezníka, který vstřelil kontaktní gól. Viktoriáni nakonec dvoubrankové manko smazali. Kopic věří, že právě to Plzeň nastartuje, aby v závěru soutěže udržela první místo.

Co jste si pomyslel, když jste ve dvanácté minutě se Spartou prohrávali 0:2?

„Že je to úplné dno, na které jsme si mohli sáhnout. Jako by nás někdo zkoušel, co vydržíme. Průběh byl podobný jako před týdnem na Bohemce. První centr – gól, druhý centr si vzápětí tečujeme sami do sítě. Dva údery nás ohromně srazily. Prohrávali jsme, nedostali se k ohrožení branky.“

Evidentně vás nakoplo snížení na 1:2.

„Naštěstí jsme si pomohli standardkou. Rohem, po kterém dal „Řezňa“ gól, jsme se chytli, výkon šel nahoru. Ale ten začátek... Dá se říct, že jak šlo na podzim všechno ideálně, na jaře jde všechno proti nám. Štěstí se obrátilo o sto osmdesát stupňů. Klíčové situace, které na podzim dopadaly pro nás, teď jdou na ruku soupeřům. Ale není čas na vytáčky, v dalších zápasech už potřebujeme urvat tři body.“

Dá se dotažení dvoubrankového manka se Spartou považovat za zlom směrem k závěru soutěže?

„Může jít o zlom, pochopitelně si přejeme, aby jím byl. Dokázali jsme si, především po psychické stránce, že fotbal umíme. Že když všichni zabereme, jezdíme na doraz, jde to. I štěstí se k vám potom nakloní. Viz dvě povedené standardky. Jen je škoda, že po vyrovnání se hra rozkouskovala, výkon už nebyl takový.“

Sparta standardky nezvládá, připravovali jste se na ně speciálně?

„Speciálně ne. Měli jsme sice pár standardek připravených, signály nám ale nevyšly. Paradoxně jsme dali dvě branky z rohů, které jsme zahráli klasicky, kopli jsme balon do vápna.“

Můžete stavět na povedené herní pasáži?

„Cítil jsem v ní naši podzimní sílu. Soupeř z nás měl strach, obavu, že ho můžeme porazit. Mrzí mě, že jsme se do Sparty ještě víc nezakousli. Ale ukázali jsme charakter, dokázali jsme vstát z totálního dna. Už v poločase jsme cítili, že je to jiné. Věřili jsme, že zápas můžeme zlomit, že ho můžeme minimálně vyrovnat.“

Spoléhali jste na fakt, že Sparta pravidelně náskoky ztrácí?

„Druhé poločasy jí nevycházejí. Každý viděl derby se Slavií, kdy přišla dokonce o tříbrankový náskok. Asi to mají v hlavách. Nás povzbudil výkon z poslední dvacetiminutovky před přestávkou. Chtěli jsme na něj ve druhé půli navázat, což se nám povedlo. Hned zkraje jsme měli tři závary, vyvrcholením byl vyrovnávací gól. Bohužel třetí už se nám vstřelit nepodařilo.“

Byly zlé druhé poločasy Sparty motivačním prvkem?

„Samozřejmě, víme, že Sparta tento problém má, ale rozhodně jsme se k tomu neupínali. Říkali jsme si, že se budou bát a budou chtít výsledek ubránit. Ale soustředili jsme se jen na sebe.“

Nakolik bylo složité zvednout se psychicky po pětibrankovém debaklu na Bohemians 1905?

„Po takové porážce není lehké se oklepat. Navíc v situaci, v jaké jsme. Kdy víme, že nás Slavia bodově dohání. Museli jsme si v týdnu některé věci vyříkat. Bohužel začátek zápasu byl katastrofální. Co se dalo pokazit, pokazilo se. Jako v Ďolíčku, kde Bohemka vystřelila šestkrát na branku a dala pět gólů. Věříme, že se to nyní otočí. Prostě teď už musíme vyhrávat, jiná cesta za titulem není.“

Co jste v týdnu v kabině probírali?

„Celkově jaro. Říkali jsme si, že nám chybí podzimní sebevědomí. V období, kdy se vám nepovedou dva, tři zápasy v řadě, jej ztrácí každé mužstvo. Nejhorší cesta je, když se začnete bát o výsledek. V našem případě i o náskok. Musíme si z hlav vytěsnit obavy, že o něj můžeme přijít.“

To se stalo?

„Pokud ve dvacáté minutě vstřelíte gól a myslíte si, že těsný náskok ubráníte, dožene vás to. Vždycky. Když se bojíte hrát, zápas ztratíte. To je zákon. Víme, že máme lepší tým než většina ligy. Musíme ale hrát dopředu, ne se snažit případný náskok ubránit.“

Zásadním důvodem jarního trápení je tedy psychika?

„Je to jedno z druhým. Přišly smolné ztráty, v zápasech, které byly vyrovnané. Ani na podzim jsme ne každého soupeře přehráli. Uvedu příklad. Nedávný duel v Ostravě. V devadesáté minutě máme hlavičku z malého vápna, dáme břevno. Na podzim jsme hráli stejný zápas v Jihlavě, kde jsme z rohu v třiadevadesáté minutě vstřelili vítězný gól. Takové výhry vám pomůžou nejvíc.“

Není Viktoria obětí vlastního mimořádného podzimu? V úvodní části jste prakticky neřešili negativní situaci, vzhledem k čtrnáctibodovému náskoku vás všichni pasovali na mistry. Podvědomí tyto informace vnímá.

„Nevím. Vedete o čtrnáct bodů, spousta lidí vám gratuluje k titulu, z médií slyšíte, že můžete slavit titul. Možná se nám to v podvědomí usadilo. Pak je člověk, ačkoli nechce, méně koncentrovaný, myslí si, že všechno půjde dál perfektně. Jenže tak to nefunguje. Viz Barcelona ve čtvrtfinálové odvetě Ligy mistrů, kdy prohospodařila proti AS Řím třígólový náskok. Patří mezi světovou elitu, stejně ji náskok ukolébal. Stejně málem dopadl i Real, který zachránila až penalta v nastavení.“

Nebylo tedy paradoxně lepší vést po podzimu o méně bodů?

„Čím vyšší náskok, tím pochopitelně lepší. Ale ať chtěly Barcelona s Realem nebo ne, v podvědomí odvetu podcenili. Mysleli si, že je postup hotový. Jenže stačí málo a je všechno jinak. Dostanete rychlý gól, pak druhý a jste pod tlakem. Bojíte se o výsledek, zákonitě přijde trest. Právě to se stalo na jaře nám. Na druhou stranu, podzim se nám povedl tak, jak se nikomu už nepovede.“

O to víc vás současná situaci musí mrzet. Mohli jste mít pohodové jaro.

„Na, v uvozovkách pohodový titul, by nám stačily průměrné výkony. Jenže ne těžký podprůměr několikrát po sobě. Výsledkově i herně. S tím nikdo nepočítal.“

Bojíte se, že titul ztratíte?

„Pořád to máme ve svých rukách. V sobotu hrajeme v Brně, pak doma s Karvinou, poté na Slavii. Tato tři kola o titulu hodně napoví. Pokud je zvládneme, bude to dobré. Pokud ne, titul si vlastně ani nezasloužíme.“

Co říkáte domácí bilanci? Ze čtyř zápasů jste získali dva body.

„Nikdo z nás nic podobného nepamatuje. Bída, k tomu se nedá říct nic jiného. Stačily dvě výhry doma, titul by byl blízko. Ale to jsou kdyby. Slavia také mohla všechno na jaře vyhrát a byli bychom v podstatně horší situaci. Realita je taková, že šest kol před koncem vedeme ligu o pět bodů. Teď už ale musíme opravdu zabrat.“

Uklidňuje vás lehce, že ani Slavia nemá na jaře kdovíjakou formu? Podlehla Zlínu, Jihlavě...

„Víme, že taky nemají oslnivé výkony. Jenže nějaké nepovedené zápasy zvládli. V Brně nebo naposledy s Karvinou. To vám pomůže do dalších zápasů. My je na jaře bohužel nezvládáme.“

Považujete osobně, i přes jarní trápení Viktorie, tuto sezonu za svoji nejúspěšnější?

„Určitě, mám na kontě góly a asistence. V Plzni pravidelně hraju, nastupuju i v reprezentaci. Pevně doufám, že nenastane varianta, aby sezona byla zároveň i nejsmutnější. Věřím, že první místo uhájíme.“

JAN KOPIC

Narozen: 4. června 1990. Výška: 179 cm. Váha: 74 kg. Stav: svobodný. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: FK Humpolec (1995-2004), Vysočina Jihlava (2004-2009), Zenit Čáslav (2010), Vysočina Jihlava (2011), FK Jablonec (2011-2015), Viktoria Plzeň (2015 - ?). Česká liga: 184 zápasů / 34 gólů. Reprezentace: 12 zápasů / 3 góly. Největší úspěchy: mistr ligy (2016), postup do osmifinále Evropské ligy (2018), základní skupina Evropské ligy (2015, 2016, 2017), vítěz českého Superpoháru (2013, 2015), vítěz Poháru České pošty (2013).