Jan Kopic: „Bolí mě, že nehrajeme poháry!“

Jan Kopic: „Bolí mě, že nehrajeme poháry!“

Loňský podzim odehrál ve velkém stylu, na jaře ho ale notně přibrzdilo zranění. V nové sezoně plzeňský záložník JAN KOPIC opět chytil formu. Ale ani on nezabránil vyřazení z bojů o Ligu mistrů, posléze i z Evropské ligy. O víkendu v Příbrami se český reprezentant blýskl vítěznou trefou.

Vzdorovala Příbram víc, než jste očekávali?

„Byť jsme rozhodli v závěru, vítězství jsme si určitě zasloužili. První poločas byl ještě vcelku vyrovnaný, ale i tak jsme měli víc ze hry. Po přestávce už jsme měli zápas ve svojí režii, vytvořili jsme si pět, šest šancí, nastřelili tyčku.“

Jenže nakonec to pro vás byly nervy.

„Měli jsme dát do šedesáté minuty tři góly a byl by klid. Byla chyba, že jsme Příbrami neodskočili na dva góly, jako předtím doma s Opavou. Té jsme pak vstřelili ještě další dvě branky navrch. První poločas s námi ještě Příbram stačila běhat, po přestávce tempo neudržela.“

Co vám běželo hlavou, když domácí Škoda za stavu 1:1 vstřelil gól a následně situaci řešil videorozhodčí?

„V tu chvíli ve mně pořádně hrklo. Ve druhém poločase se Příbram dostala dvakrát do našeho vápna, dostat z toho dva góly by bylo smutný. Kdyby videorozhodčí nepotvrdil ofsajd, bylo by pro nás těžké výsledek otáčet. Do konce zápasu zbývala jen čtvrthodina.“

Lze vaši vítěznou trefu označit jinak než jako šťastnou?

„Připouštím, že takhle jsem zakončené rozhodně neplánoval. (směje se) Dostal jsem přihrávku z levé strany, otočil jsem se. Obránci ustupovali, tak jsem si míč posunul na pravačku. Někdo mi do střely strčil nohu, balon se od obránce odrazil do mé holeně a až od ní směřoval na bránu.“

Dal někdy kurióznější gól?

„Pátrám v paměti, ale na jiný podobný si nevzpomínám. Na první pohled možná vypadal jako obstřel loni v Ostravě, ale tenhle mu byl hodně vzdálený. Nazval bych ho dloubák holení.“ (směje se)

Popadla Plzeň dech po domácí porážce se Slováckem, vyřazení s Antverpami v bojích o Evropskou ligu a remíze s Teplicemi?

„Dá se říct, že ano. Program od začátku sezony byl opravdu náročný, hráli jsme každé tři čtyři dny. Když se vám navíc nějaký zápas nepovede, únava se násobí. V opačném případě není taková. Nám se nepovedly dva zápasy, ležela na nás lehká deka. Doufám, že je za námi, nemůžeme si dovolit ztrácet. Máme v uvozovkách už jenom ligu. V ní budeme prohánět Slavii, která začala výborně.“

Nahlodala vás porážka 0:4 na Olympiakosu v předkole Ligy mistrů? Do té doby mužstvo šlapalo.

„Ještě první zápas s Olympiakosem byl hodně solidní, zahodili jsme několik šancí. Jsme vlastně jediní, kteří s řeckým týmem v předkolech uhráli bod. Do té doby jsme v lize předváděli dobré výkony, po Olympiakosu se to na nás trochu sesypalo. Čtyři zápasy jsme nedali gól, což jsem v Plzni nezažil.“

Vrcholem byl domácí pád se Slováckem.

„Tam se sešlo úplně všechno. Nedařilo se nám vůbec nic, soupeři naopak vyšlo všechno, na co sáhl. Ale pozor, Slovácko má výborné hráče. Především má vhodné typy pro brejky, což u nás ukázalo.“

Od příchodu do Viktorie v létě 2015 zažijete poprvé podzim bez evropských pohárů. Hodně to mrzí?

„Je smutné, že tyto zápasy v Plzni na podzim nebudou. Během čtyř roků, co jsem v Plzni, jsem zažil spoustu skvělých utkání v Evropě. V Lize mistrů proti Realu, AS Řím, CSKA Moskva nebo v Evropské lize. Nastoupit proti takovým soupeřů je pro hráče z české ligy svátek. Především Liga mistrů je něco fantastického. Poháry jsou prostě velkým zpestřením, každý je chtěl zase hrát. Aspoň si jich budeme víc vážit.“

Narážíte na fakt, že někteří fanoušci považovali evropské poháry v Plzni za samozřejmost?

„Z reakcí některých lidí jsem vycítil, že Evropská liga je pro ně málo. Představovali by si, že k nám každý rok přijede Real Madrid s Bayernem. Evropskou ligou víceméně pohrdali, což se mi vůbec nelíbí. Pro český klub je tato soutěž přece strašně zajímavá.“

Podobně si povzdechl generální manažer Adolf Šádek, když na poslední zápas ve skupině Champions League s AS Řím nebylo vyprodáno. Fanoušci už prý italský tým viděli pár let předtím v Evropské lize.

„Tohle je zvláštní. Vždyť AS Řím sedm měsíců před zápasem u nás v Plzni hrál semifinále Ligy mistrů. Navíc jsme v tom utkání hráli o postup ze třetího místa. Lidé jsou asi v Plzni poháry přejedení.“

Pořád vás mrzí vyřazení s Antverpami, které jste v odvetě přikovali do jejich šestnáctky, zahodili plno šancí?

„Postup jsme drželi v rukách, vedli jsme o dva góly. Bohužel pak přišla standardka. Zápas nám vyšel, nebyl nikdo, kdo by zahrál špatně. To je prostě fotbal. Možná se nám vrátil Karabach. Před lety nás v odvetě v Ázerbájdžánu přehrával, my jsme vystřelili jednou na bránu a dali postupový gól. Teď to bylo opačně. Škoda, šancí jsme měli na šest branek. Jediné, kdy nám mohl dát soupeř gól, bylo právě ze standardky.“

Přestože Plzeň nezvládla pohárová předkola a v lize dvakrát klopýtla, vám osobně se herně daří, na kontě už máte tři góly. Pro vás osobně tedy povedený úvod sezony?

„Musím říct, že momentálně se cítím dobře. V té menší týmové krizi to ale ani z mojí strany nebylo ono. Samozřejmě, za tři góly jsem rád. Ale strašně mě bolí, že se nepovedla Evropská liga.“

Postupně končí tzv. plzeňské jádro (Bakoš, Kolář, Petržela), hráči, kteří Viktorii léta táhli. V současném kádru z něj zbyli už jen dva mohykáni - Limberský a Hubník. Dají se tito borci vůbec nahradit?

„Těch, kteří jsou v Plzni dlouho, je v Plzni pořád hodně. Ale parta starších se bohužel rozpadá. Čas nejde zastavit, dřív nebo později to přijít muselo. Teď bude na nás, abychom se ukázali.“

Přijímáte roli jednoho z vůdců?

„Samozřejmě, je mi devětadvacet. Čas, kdy mi připadne role tahouna, je tady. Výsledky klubu už jdou taky z velké části za mnou. Pořád je kolem mě spousta kvalitních hráčů. V mužstvu není takový fotbalista, který by všechny ostatní převyšoval, na kterého by se spoléhalo. Jsme pořád týmoví.“

Troufáte si nadále honit Slavii?

„Určitě ano. Snad začne také ztrácet, jinak ji nepotrápíme. Po reprezentační přestávce uvidíme, i pro Slavii přijdou těžké zápasy. Doufám, že my po pauze zůstaneme na vítězné vlně, na kterou jsme najeli.“

Národní tým stojí před kvalifikačními duely v Kosovu a Černé Hoře. Za normální situace by zápas se soupeřem z pátého koše byl nejspíš formalitou, v případě silného Kosova tomu tak rozhodně nebude. Jde z něj respekt?

„Naprosto souhlasím. V pátém koši byly San Marino, Andorra a podobná mužstva. Kosovo bylo jednoznačně nejkvalitnější soupeř, kterého jsme mohli dostat. Co jsme na červnovém srazu sledovali video, působilo na mě Kosovo jednoznačně jako největší konkurent v boji o druhé místo.“

Považujete nadcházející dvojzápas za klíčový v boji o druhou postupovou příčku?

„Pokud uhrajeme šest bodů, druhé místo bude blízko. Pak už by byla velká chyba nechat si postup ujít. Loni jsem si poprvé zahrál Ligu mistrů, rád bych poprvé zažil i atmosféru mistrovství Evropy.“

 

JAN KOPIC

Narozen: 4. června 1990. Výška: 179 cm. Váha: 74 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Veronika, syn Jan (15 měsíců). Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: FK Humpolec (1995-2004), Vysočina Jihlava (2004-2009), Zenit Čáslav (2010), Vysočina Jihlava (2011), FK Jablonec (2011-2015), Viktoria Plzeň (2015-?). Česká liga: 223 zápasů / 42 gólů. Reprezentace: 16 zápasů / 3 góly. Největší úspěchy: mistr ligy (2016, 2018), postup do základní skupiny Ligy mistrů (2018), postup do osmifinále Evropské ligy (2018), základní skupina Evropské ligy (2015, 2016, 2017), vítěz českého Superpoháru (2013, 2015), vítěz Poháru České pošty (2013).