Jan Bořil: „Ze skupiny na EURO jsem nadšený!“

Jan Bořil: „Ze skupiny na EURO jsem nadšený!“

Možná se občas musí štípat, jestli se mu to všechno nezdá. Před pár lety obránce JAN BOŘIL živořil na Žižkově, tým nedostával výplaty, hráči si museli půjčovat. Poslední dvě sezony prožívá ve Slavii pohádkové časy. V Lize mistrů vstřelil gól slavné Barceloně, s reprezentací postoupil na EURO. A s červenobílými nezadržitelně míří k obhajobě titulu.

Výsledek z Liberce je jednoznačný, byl takový i průběh zápasu?

„Měli jsme Slovan dobře přečtený, vlétli jsme na něj. Kdybychom v první půli proměnili všechny šance, byl by zápas úplně pohodový, o přestávce bychom vedli čtyři nula. Nedali jsme penaltu, Suk (Souček) navíc neproměnil vyloženou šanci. Druhou půli jsme si ale výsledek hlídali, stáhli se do bloku a chodili do brejků. Po jednom jsme odskočili na tři góly. Vyhráli jsme zaslouženě. Neříkám, že utkání bylo jednoduché, Liberec má svoji kvalitu. Ale my jsme ukázali, že jsme teď v top formě.“

Slavia to u Nisy neměla nikdy lehké, když už vyhrála, tak většinou jen o gól. Byli jste překvapení tak hladkým průběhem?

„Musím říct, že poprvé za několik let, co jsme v Liberci hráli v zimě, byl perfektně připravený trávník. Což nám hodně pomohlo.“

Na druhou Plzeň máte po víkendu náskok 14 bodů. Je liga rozhodnutá?

„Podobné úvahy si vůbec nepřipouštíme. Těší nás, že máme takový náskok, nebudeme se chtít dostat na jaře pod tlak. Netýkají se nás poháry, soustředíme se na ligu. Pojedeme ne na sto, ale na sto dvacet procent, abychom náskok zužitkovali. Kdybychom ho prohospodařili, asi by nám to nikdo neodpustil. Víme, o co hrajeme, chceme další titul.“

Vzhledem k vaší ligové dominanci jiný scénář nepřipadá v úvahu.

„Doufám, že budeme na jaře koncentrovaní, že se v zimě dobře nachystáme. Na jaře se láme chleba, doufám, že o titulu rozhodneme co nejdřív.“

Píše a mluví se o tom, že Slavia si hraje vlastní ligu. Souhlasíte?

„Nemám rád, když tohle někdo řekne. Neuvědomuje si, že je za tím obrovská práce. Od nás na hřišti, přes trenéry a realizační tým až po vedení klubu. Chceme vyhrát každý zápas, jsme všichni vítězné typy. Co nám hodně pomáhá, je video. Ukážeme si na něm chyby, další zápas se jich vyvarujeme.“

Zní neuvěřitelně, že za devatenáct kol jste inkasovali pouhé tři góly. Bilance nemá obdoby napříč celou Evropou. Co jí říkáte?

„Je perfektní. Jasně, měli jsme i v některých momentech kliku, soupeři proti nám nedali dvě penalty v závěrech utkání. Ale takový je fotbal. Kdybychom zase my dali všechny šance, máme přes sto gólů. Obrana šlape, jak nahoru, tak dolů. Koli (brankář Kolář) předvádí skvělé zákroky.“

Nastříleli jste 41 gólů, což jsou více jak dva góly na zápas. Vy jste se nepodílel ani jedním zásahem. Není paradox, že jste se naopak trefil dvakrát v Lize mistrů?

„Doma jsme se o té bilanci bavili. Nevím, samotného mě překvapuje. Musím zapracovat, abych dal na jaře v lize aspoň nějakou branku. Mít dva góly v Lize mistrů a v české lize žádný, pak je něco špatně.“

Ve skupině Champions League jste až na domácí duel s Interem odehráli vynikající partie. Jste zklamaný, že jste získali jen dva body?

„Vidim to tak, že jsme v tuto chvíli měli mít minimálně pět, šest bodů. V Miláně jsme měli jednoznačně vyhrát, Inter po naší jediné chybě v nastavení vyrovnal. Doma jsme mohli uhrát remízu s Barcelonou, na bod jsme měli i s Dortmundem. Naopak se nám nepovedl domácí zápas s Interem, soupeř byl na nás dobře připravený. I tak si myslím, že jsme šest bodů měli mít.“

Co si z Ligy mistrů odnášíte?

„Samozřejmě plno zkušeností. A také poznání, že na takové úrovni se trestá sebemenší zaváhání. Běhali jsme, presovali, dělali jsme všechno dobře. Navíc jsme si vytvářeli šance. Naší slabinou je jejich proměňování.“

Poprvé v kariéře jste měl možnost setkat se s hvězdným Lionelem Messim. Jaké pro vás bylo?

„Upřímně, Messi mě zklamal. Fanoušci v Edenu se na něj těšili, a on si s námi nepodal ani ruku. Po zápase utekl do kabiny. Ví, že je nejlepší hráč světa, kdyby po utkání obešel stadion, zatleskal fanouškům, brali by ho jinak. Jenže on, jakmile sudí pískl do píšťalky, zmizel v šatně. Nepřišlo mi to od něj hezký.“

Zřejmě byl frustrovaný ze střetu s vámi, který ho bolel.

„Nemyslím. Spíš byl naštvaný, že se Barceloně nedařilo.“

Kdybyste měl vypíchnout hráče, který na vás v Lize mistrů udělal největší dojem, kdo by to byl?

„Ur

itě Hakimí z Dortmundu. Je neuvěřitelně rychlý, takového borce jsem ještě neviděl. Vypadá, že po trávníku jezdí na motorce. Všichni jsou výborní, ale když on natáhne a běží... Neskutečný atlet.“

Vyměnil jste si s ním dres?

„Ne. Nejsem typ, který by se sháněl po dresech. Kdyby za mnou někdo přišel, tak bych si dres vyměnil. V reprezentaci se mi to stalo, v Lize mistrů ne. Asi nejsme ještě tak známí.“ (směje se)

Třeba za vámi Hakimí přijde po úterním duelu v Dortmundu. Co vlastně od posledního utkání ve skupině očekáváte?

„Strašně moc se těšíme na atmosféru. Za jednou z branek sídlí kotel Borussie, čtyřicet tisíc fanoušků. Něco neskutečného. Jsem zvědavý, jak bude zápas vypadat. Dortmund hraje o hodně, nesmí ztratit, bude nervóznější než my.“

Nemrzí vás, že vy už o postup nehrajete?

„Mrzí nás to, pochopitelně. Budeme hrát o čest, chceme ve skupině aspoň jednou vyhrát. I když víme, že nastoupíme proti elitnímu týmu bundesligy. Navíc na jeho stadionu. Ale nemáme už co ztratit. Necháme na hřišti všechno, uvidíme, na co to bude stačit.“

Před pár lety by se vám o něčem takovém ani nesnilo. Stále děkujete manželce, že vás k přestupu do Slavie v roce 2016 přesvědčila?

„Ani nemusím, ona ví sama, že mi v rozhodování pomohla. Jsem rád, že jsem ji poslechl. Jsem ve Slavii a vypadá to dobře.“

Vracejí se vám někdy vzpomínky na složité období při působení na Žižkově, kde jste nedostávali výplaty?

„Ur

itě. Odmala jsme doma neměli moc peněz, všechno bylo složité. Dojížděl jsem jako kluk na tréninky do Boleslavi. Prošel jsem si jakoby peklem, neměl jsem kamarády, jenom fotbal. Když jsem později potkal nynější manželku Míšu, šel jsem na Žižkov, kde jsme nedostávali výplaty. To byla další facka.“

Pomáhali vám tehdy rodiče?

„Bylo to složité, protože oni neměli dostatek peněz ani sami pro sebe. Zařekl jsem se, že fotbal budu hrát dál, že přijdou lepší časy. Přestupem do Slavie se všechno obrátilo, teď je to pro mě pohádka.“

Kam to lze posunout ještě výš?

„Je skvělé, že jsem se dostal do reprezentace, se kterou jsme postoupili na EURO. Bylo by fantastický obhájit se Slavií titul, potom odjet na EURO a udělat úspěch. A v létě se se Slavií znovu dostat do Ligy mistrů.“

Co říkáte složení české skupiny pro EURO?

„Jsem nadšený. Nechtěl jsem letět do Baku, skupina Baku-Řím by byla logisticky náročná. Rozdat si to s Anglií ve Wembley je bomba. Chorvaty máme doma rádi, jezdíme k nim na dovolenou. Moc se těším. Uvidíme, kdo bude ten třetí. Doufám, že Skotové, kteří by byli také doma. To by pak byla skupina snů.“

Má současné české mužstvo šanci na EURO prorazit?

„Pevně věřím, že na to sílu máme. V týmu je nás hodně slávistů, návyky z klubu jsme si přenesli do reprezentace. Připojili se další kluci, šlo to. Věřím, že ze skupiny postoupíme, a navrch budeme hrát líbivý fotbal.“

JAN BOŘIL

Narozen: 11. ledna 1991. Výška: 175 cm. Váha: 75 kg. Stav: ženatý, manželka Michaela, dcera Nela (2,5 roku). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: FK Mladá Boleslav (1998-2010), Viktoria Žižkov (2010-2011), FK Mladá Boleslav (2011-2016), SK Slavia Praha (2016-?). Česká liga: 227 zápasů / 4 góly. Reprezentace: 15 / 0. Největší úspěchy: účastník základní skupiny Ligy mistrů (2019), postup na EURO 2020, čtvrtfinalista Evropské ligy (2019), mistr české ligy (2017, 2019), vítěz MOL Cupu (2018, 2019).