Jakub Brabec: „Musel jsem si zvyknout na vyšší tempo a kvalitu útočníků!“

Jakub Brabec: „Musel jsem si zvyknout na vyšší tempo a kvalitu útočníků!“

V poslední den letního „okna“ přestoupil z pražské Sparty do belgického Genku, kde začal pravidelně nastupovat ve stoperské dvojici. V listopadu se prosadil i do základní sestavy české reprezentace v důležitém kvalifikačním duelu v Edenu proti Norsku o uchování postupových nadějí na mistrovství světa 2018 v Rusku. Se zimní změnou klubového trenéra však JAKUB BRABEC jen usedal na lavičku náhradníků, ze které se v minulých dnech vrátil zpátky do hry a do nabitého zápasového programu…

Zažil jste poprvé na vlastní kůži takhle krátkou zimní pauzu i přípravu!

„Bylo to pro mě specifické, protože jsme měli jen týden volna. Končili jsme až 27. prosince, takže jsme Štědrý den slavili s manželkou a dcerkou v Belgii. Teprve pak jsme na pár dnů vyrazili do Česka a udělali si s oběma rodiči ještě dodatečně druhý Štědrý večer doma v Červeném Újezdě.  Na začátku ledna jsme byli zpátky v Genku, ale žádné běžecké tréninky jsme neabsolvovali, protože jsme z toho za tak krátkou dobu ani nestihli vypadnout. Jen na týden jsme odletěli do Španělska a pak už nás čekalo semifinále Belgického poháru s Ostende, se kterým jsme bohužel vypadli. Po remíze 1:1 u nich jsme doma v odvetě prohráli 0:1, když jsme dvacet minut před koncem neproměnili penaltu…“

Vy jste ale v tomto utkání na rozdíl od bývalého reprezentačního stopera v dresu soupeře Davida Rozehnala v dresu nenastoupil… Mluvili jste spolu?

„Předtím jsme se vůbec neznali, ale po zápase jsme se spolu potkali. Docela mě v tomhle nepříjemném období, kdy jsem nehrál, podpořil. Říkal mi, ať makám dál, že šanci na návrat do základní sestavy určitě dostanu.“

Souviselo vaše „odstavení“ na lavičku náhradníků se změnou trenéra, ke které klubové vedení přistoupilo na konci roku?

„Dá se to tak říct. Když přijde nový kouč, tak má svoje představy, jak by měla hra i sestava podle něj vypadat. Předchozí trenér Peter Maes si mě do Genku ze Sparty přivedl, pravidelně mě stavěl, takže jsem se ocitl v diametrálně odlišné situaci, se kterou jsem se musel vypořádat.“

Zlomily mu vaz špatné výsledky v závěru podzimu, kdy jste se před zimní přestávkou propadli v tabulce Jupiler ligy až na deváté místo?

„Je to možné, ale na druhou stranu jsme postoupili v Evropské lize do jarního play-off. Mluvilo se ale tady také o tom, že měl spory s majitelem klubu, tak to nejspíš bylo asi obojí dohromady.“

Klub navíc v lednovém přestupním termínu opustil záložník Ndidi, který přestoupil za 17 milionů eur do mistrovského Leicesteru. V nizozemská i belgické nejvyšší soutěži pravidelně loví týmy z anglické Premier League…

„Je to pro ně asi nejbližší fotbalové teritorium, navíc hráči z obou těchto lig už mají za sebou kvalitní průpravu na angažmá v Anglii. Je to odtud výrazně blíž než z české ligy.“

Vás tahle hypotetická fotbalová cesta vzhůru také láká?

„Kdo by si nechtěl zahrát v kolébce fotbalu, v nejkvalitnější a nejslavnější lize světa? Zůstávám ale nohama na zemi, pro mě je nyní nejdůležitější, abych stabilně kopal v Genku, kde mám smlouvu ještě na tři další sezony.“   

Po Novém roce se ale Genk navzdory neuvěřitelně nabitému zápasovému programu parádně rozjel a vy jste v posledních utkáních zase aktivně u toho!

„Hrajeme ligu každý třetí nebo čtvrtý den, do toho byla i dvě utkání pohárového semifinále. Prohráli jsme jen v Mechelenu, několikrát jsme vzadu udrželi čisté konto. Co mi pomohlo zpátky? Jsme tady tři stopeři a jeden z nich si v minulém kole natrhl stehenní sval a už po dvaceti minutách jsem ho vystřídal. Tak to prostě ve fotbale chodí, že smůla jednoho je štěstím pro toho druhého. Uvidíme, kdy se dá zdravotně zase do pořádku a jak to potom bude trenér Albert Stuivenberg řešit. Vedl předtím nizozemské juniorské reprezentace a naposledy dělal asistenta Van Gaalovi v Manchesteru United. I když mě nestavěl, pravidelně se mnou komunikoval, abych na sobě pracoval a byl vždy připravený.“

V pátečním předehrávaném zápase v St. Truidenu, který je největším rivalem Genku, jste zvítězili 3:0. Jak vypadá derby po belgicku?

„Je to samozřejmě hodně vyhecovaný zápas, plný emocí na hřišti i v hledišti, kde ho fanoušci ohromně prožívají, bývá vždycky vyprodáno. Ale protože obě města nejsou příliš velká, přirovnal bych ho u nás k derby Liberec-Jablonec.“

Kolik fanoušků chodí na domácí zápasy Genku?

„Stadion má kapacitu 25 tisíc diváků, když přijedou soupeři ze špice tabulky, tak je plno. Na ostatní belgické kluby chodí tak v průměru 18 tisíc fanoušků. Genk je v Belgii považovaný za přední klub, proto přichází hodně lidí i na naše venkovní zápasy.“

Belgická liga má nadstavbovou část, ve které bojuje šest nejlepších týmů o mistrovský titul. Postup mezi ně je asi cílem i v této sezoně!

„Zbývají ještě poslední čtyři kola základní části, ve kterých narazíme na naše největší soupeře v boji o postup do elitní šestky. Sice nyní stahujeme podzimní bodové manko, ale bohužel to nemáme úplně ve svých rukou. Je taky škoda, že jsme nepostoupili do finále Belgického poháru.“

Nyní vás čeká v Evropské lize dvojzápas s rumunskou Astrou Giurgiu. To asi nebyl zrovna vysněný soupeř…

„Co se dá dělat, hlavně teď ve čtvrtek v Rumunsku to bude hodně těžkých devadesát minut. Už v neděli pak hrajeme velmi důležité ligové utkání s Charleroi, které je naším nejbližším konkurentem v boji o postup. Sám jsem zvědavý, jestli trenér právě z tohoto důvodu nebude se sestavou rotovat. Na druhou stranu by mohla být naší výhodou i aktuálně větší zápasová rozehranost.“

Z vlastní zkušenosti už asi můžete srovnávat největší herní rozdíly mezi belgickou a českou ligou…

„Musel jsem si co nejdřív zvyknout na vyšší tempo hry, v Belgii se praktikuje i silovější fotbal, působí zde spousta velmi kvalitních hráčů. A protože všechny týmy i kvůli divákům sázejí na útočný styl, v každém z nich včetně těch od dna tabulky jsou minimálně tři nadstandardní hráči právě do ofenzívy. Proto pro obránce bývá velmi těžké je v zápasech účinně eliminovat, aby se nedostávali do šancí.“

Dostáváte coby stoper-hlavičkář prostor při standardních situacích, jako jste byl zvyklý na Letné?

„Na standardky do šestnáctky soupeře celkem pravidelně chodím, ale musím zlepšit koncovku, protože jsem se zatím gólově trefil jen jednou…“

 Už jste se v Genku nejen fotbalově aklimatizoval?

„Bydlíme na vesnici, což mi nijak nevadí, protože jsem vesnický kluk. Máme tam malý baráček se zahrádkou, je tam klid a kousek do přírody i lesů, takže s manželkou a dcerkou dost často vyrážíme na procházky nebo na kolech do okolí.  Za deset minut jsem odtud autem na stadionu v Genku.“

Váš český klubový předchůdce a reprezentační spoluhráč Daniel Pudil chodil ve volném čase na ryby!

„Až bude lepší počasí, tak se na ryby také chystám. Já jsem takový napůl hokejista, golfista i rybář.“ 

Belgie je i jazykově rozdělená země. Jak se hovoří v kabině?

„Většinou anglicky, což mi nedělá problém, mezi spoluhráči ale občas zazní i francouzština nebo vlámština.“

Našel jste si už nějakého blízkého parťáka?

„Nejvíc času trávím s Ruslanem Malinovským, bydlíme spolu i při zájezdech. Je to Ukrajinec, jeho přítelkyně navíc v Praze studuje. Bavíme se střídavě takovou směsicí angličtiny a slovanštiny.“

A co kamarádi z pražské Sparty?

„S „Krejdou“ (Ladislavem Krejčím) a „Skalim“ (Jiřím Skalákem) jsem v denním kontaktu. Láďa se v Boloni chytil v základní sestavě, ale teď mají za sebou sérii porážek. Jirka v Brightonu v poslední době bohužel moc nehraje, v anglických klubech je obrovská konkurence. Spartu pochopitelně pravidelně sleduji na dálku nebo na sociálních sítích, jak se jí vede, co je v klubu nového, ale na nějakou větší komunikaci s bývalými spoluhráči prostě není moc času. V Evropské lize měla podobný pech při losu jako my, protože ve čtvrtek večer ve stejnou dobu bude hrát v ruském Rostově…“

Pomalu se už blíží první sraz české reprezentace v novém kalendářním roce…

„Když jsem v lednu a na začátku února v klubu nehrál, bylo bezpředmětné o nominaci vůbec uvažovat. Teď už je moje pozice lepší, ale do březnového srazu zbývá ještě více jak měsíc, během kterého se může přihodit cokoliv. Samozřejmě, že bych moc rád v českém nároďáku zase byl!“

JAKUB BRABEC

Narozen: 6. srpna 1992. Výška: 186 cm. Váha: 78 kg. Stav: ženatý, manželka Kateřina, dcera Natálie (1,5). Hráčská kariéra: Sparta Praha (2002-2008), Viktoria Žižkov (2008-2011), Sparta Praha (2012), Zbrojovka Brno (2012-2013), Sparta Praha (2013-2016), KRC Genk (Belgie, 2016-?). Reprezentace: 3 zápasy / žádný gól. Největší úspěchy: vicemistr Evropy hráčů do 19 let (Rumunsko 2011), účast na EURO hráčů do 21 let (Česko 2015), postup do čtvrtfinále Evropské ligy (2016), český mistr (2014), vítěz Poháru České pošty (2014), vítěz Superpoháru FAČR (2014).