Fotbalový týden Vladimíra Jovoviče: „Zahrajeme si miniligu o EURO 2020!“

Fotbalový týden Vladimíra Jovoviče: „Zahrajeme si miniligu o EURO 2020!“

V posledních týdnech v české lize i v černohorské reprezentaci nenastupoval v základní jedenáctce, vybíhal na trávník jako střídající hráč v závěrečných pasážích zápasů. V neděli odpoledne se však záložník VLADIMIR JOVOVIČ do sestavy Jablonce proti Příbrami vrátil a byl to od trenéra Petra Rady vydařený tah, neboť čtyřiadvacetiletý středopolař zařídil málokdy vídaným slalomem uklidňující vedoucí gól a byl jedním z největších tahounů ofenzívy domácího týmu.

„V reprezentaci teď hrají nejlepší fotbalisté, na podzim někteří z nich byli zranění, tak jsem se i díky tomu dostal do základní sestavy. Jsem ale rád za každou šanci, kterou dostanu zvlášť nyní, když začala nová kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2020. Před prvním zápasem v Sofii jsme si říkali, že by bod za remízu s Bulhary byl pro nás dobrým startem, ale nakonec jsme se vraceli domů hodně naštvaní a zklamaní, i když utkání skončilo 1:1. Domácí vyrovnali v posledních minutách z penalty po zákroku, který byl metr mimo šestnáctku, psalo se to i tady v Česku. V tu dobu jsem už byl na hřišti, rozhodčí musel někomu dát žlutou kartu za faul, když odpískal penaltu, a tak jsem ji dostal já…

„PŘI ODVETĚ BARÁŽE JSEM BYL NA STADIONU…“
Proti Angličanům jsme podali ještě lepší výkon. Dokud jsme měli síly a drželi se taktiky, kterou určil trenér, tak jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem. Vedli jsme 1:0, oni v prvním poločase vystřelili dvakrát na naši branku, byly z toho dva góly, které otočily výsledek. Mají kvalitní tým, všichni hrají v Premier League, jsou jasným favoritem v naší kvalifikační skupině. U nás říkáme, že Anglie je už na EURO a my čtyři ostatní – Česko, Bulharsko, Černá Hora a Kosovo si zahrajeme miniligu o druhé postupové místo… Jako sedmnáctiletý kluk jsem na stadionu v Podgorici viděl odvetu baráže o EURO 2012, velké šance měli Vučinič a Jovetič, ale vychytal je brankář Petr Čech. Výborný zápas tehdy odehrál Jiráček, který teď kope za Zlín, tehdy vstřelil jediný gól, kterým potvrdil český postup.

„PODOBNÝ GÓL JSEM DAL V ČERNOHORSKÉ LIZE!“
Ve středu jsem byl zpátky v Jablonci, z Černé Hory není bohužel do Česka přímý let, takže jsem nejdřív musel letěl z Podgorice do Bělehradu. Ve čtvrtek jsem se už zapojil do tréninku s týmem. Trochu jsem tušil, že bych mohl v neděli proti Příbrami nastoupit od začátku, ale od trenéra jsem se to dozvěděl až v den utkání. Povzbudil mě i vstřelený gól, podobný jsem dal ještě v černohorské lize, když jsem hrával za Sutjesku Nikšič. Když jsem se rozběhl, tak vpravo mi nabíhal „Holy“ (Tomáš Holeš), na vápně se nabízel „Doly“ (Martin Doležal), který roztáhl obránce, a najednou byl přede mnou jen brankář. Viděl jsem, že má volné místo u levé tyče, byl jsem pět metrů před ním, a tak jsem tam balon kopl. Těsně před přestávkou jsem dal ještě druhou branku, které ale předcházel jasný faul na „Povyho“ (Jakuba Považance). Rozhodčí ji nejdřív uznal, ale pak se šel poradit k asistentovi, jestli jsem při dorážce nebyl v ofsajdu. Asi jo, protože ukázal na penaltu, kterou „Tráva“ (Michal Trávník) proměnil.

„O DERBY S LIBERCEM BYCH NERAD PŘIŠEL…“
V první půli mi v jednom souboji nakopli pravé chodidlo, po přestávce to čím dál tím víc bolelo, a tak jsem už za stavu 3:0 šel střídat. Snad vyšetření v nemocnici neodhalí něco vážnějšího… Nyní nás v neděli čeká derby v Liberci, v něm bych nerad chyběl. Slovan se chce dostat do první šestky, my si chceme pohlídat čtvrté místo, protože máme i v této sezoně za cíl znovu si zahrát Evropskou ligu. Když nám loni v srpnu vylosovali její skupinu, tak jsme si mysleli, že v ní budeme outsidery, že bude moc těžké nějaký bod uhrát. Hned v prvním zápase v Rennes jsme se přesvědčili, že i s renomovanějšími soupeři můžeme hrát vyrovnané partie. Ve většině utkání jsme ale neměli potřebné štěstí. Ve Francii jsme dostali gól z penalty v nastaveném čase, v Astaně těsně před koncem. V Jablonci vystřelilo Rennes jen jednou na naši branku a byl z toho vítězný gól, my jsme z deseti ran nedali nic. Aspoň v posledním utkání v Kyjevě jsme si trochu vítězstvím spravili chuť. Myslím si, že jsme zaplatili daň za nulové zkušenosti z evropských pohárů, protože ty měl pouze „Hybša“ (Tomáš Hübschman), ještě když hrával za Šachtar. Máme nyní zkušenější tým, a i když letos nemá žádný český klub zajištěný přímý postup do základní skupiny jako vloni, chceme se o to pokusit přes předkola.

„MUSEL JSEM SE ČESKY ROZMLUVIT!“
Od léta mám v Jablonci smlouvu ještě na rok a půl. Můj manažer Igor Gluščevič je v Česku třikrát do měsíce, nemá tady jenom mě, ale třeba ve Spartě Plavšiče. Bydlím přímo v Jablonci, ale moc Černohorců jsem tady neviděl, ani nepotkal. Česky rozumím všemu, ale moc nemluvím. Hřešil jsem na to, že můj přítel a spoluhráč Nikola Jankovič mluvil mnohem líp než já, tak jsem to vždycky nechal na něm. Jenže on si při zimním soustředění v Portugalsku přetrhl křížový vaz v koleně, je po operaci a na rehabilitaci se vrátil do Srbska. Tak mi nezbylo nic jiného, než se česky pravidelně rozmluvit…“

VLADIMIR JOVOVIČ

Narozen: 26. října 1994. Výška: 173 cm. Váha: 73 kg. Stav: svobodný. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Sutjeska Nikšič (Černá Hora, 2011-2015), Crvena zvezda Bělehrad (Srbsko, 2015), OFK Bělehrad (Srbsko, 2016), Napredak Kruševac (Srbsko, 2016), Spartak Subotica (Srbsko, 2017), Crvena zvezda Bělehrad (Srbsko, 2017), FK Jablonec (2017-?). Reprezentace: 25 zápasů, žádný gól. Největší úspěchy: mistr Černé Hory (2013, 2014), třetí místo v české lize a start v základní skupině Evropské ligy.