FOTBALOVÝ TÝDEN LUKÁŠE DROPPY

FOTBALOVÝ TÝDEN LUKÁŠE DROPPY

Jeho dodatečná nominace na kvalifikační dvojzápas s Německem a doma s Ázerbájdžánem byla velkým překvapením, třebaže pravidelně nastupuje v ruské lize. Sedmadvacetiletý defenzivní záložník Tomsku LUKÁŠ DROPPA, který do té doby reprezentoval jen v juniorských výběrech, se v obou utkáních objevil i na trávníku. V Hamburku při premiérovém startu střídal ve druhém poločase Davida Pavelku a v Ostravě-Vítkovicích dokonce vyběhl v základní sestavě českého národního týmu.

„S ÁZERBÁJDŽÁNEM TO BYLO O PRVNÍM GÓLU…“

„Takhle bláznivý týden v tom pozitivním slova smyslu jsem ještě nezažil, bylo to samozřejmě něco jiného, než když jsem třeba v létě sháněl angažmá. Nedělal jsem si nějaké přehnané plány, když jsem byl v národním týmu poprvé, přál jsem si aspoň do jednoho zápasu na chvíli zasáhnout. Když se pak zranil Martin Frýdek, tušil jsem, že mám větší šanci.

„NĚMCI MAJÍ OHROMNÉ SEBEVĚDOMÍ…“

V Hamburku jsem naskočil na posledních pětadvacet minut za stavu 0:2, kdy ještě existovala šance uhrát solidní výsledek. Ale na druhou stranu jsme si museli dát pozor, abychom neodjeli domů s debaklem. Měl jsem oživit náš střed pole a byl to pro mě křest ohněm, protože Němci v tomto utkání demonstrovali, proč jsou mistry světa. Mají ohromné sebevědomí, i obránci si dovolí kličky v soubojích jeden na jednoho nebo dát dlouhý křížný balon přes šířku hřiště. Všichni hrají za evropské top-kluby, což výmluvně svědčí i o jejich fotbalových kvalitách. Nám jako Čechům naopak víra ve vlastní schopnosti často schází i v konfrontaci se srovnatelnějšími soupeři. Teď ještě nároďák prochází generační obměnou, myslím si také, že se také řadu let zaspalo ve výchově fotbalové mládeže…

„VYMĚNIL JSEM SI DRES S KROOSEM!“

Kromě prvního reprezentačního startu jsem si z utkání s Německem odvezl také suvenýr, kterého si moc považuji. Vyměnil jsem si totiž po skončení zápasu dres se záložníkem Tonym Kroosem, který patří k mým nejoblíbenějším hráčům, a nic na tom nemění, že nám dal chvíli po přestávce druhý gól…

„KLUKY PŘEKVAPILA DĚKOVAČKA ZA REMÍZU…“

Když jsme se z Prahy přesunuli do Ostravy, snažil jsem se na zápas s Ázerbájdžánem maximálně koncentrovat. Nechtěl jsem ani víc lístků pro přátele a známé, kteří mi volali. Stačilo mi jen těch přidělených šest pro rodinu. Na hotelu jsem se pouze před utkáním krátce potkal se svým polským manažerem, který mi přivezl dva páry kopaček. Myslím si, že to bylo o prvním gólu, kdybychom ho hned z úvodních šancí vstřelili, věřím, že bychom vyhráli o tři nebo čtyři branky, protože hosté byli skoro všichni zalezlí před vlastní šestnáctkou, jen tu a tam se pokusili o náznak nějakého brejku. Bohužel z vytrvalého tlaku jsme žádný gól nevytěžili, i když k tomu bylo několik dobrých možností po standardních situacích, „tutovky“ měli Jirka Skalák a těsně před koncem Milan Škoda. Většinu kluků pak překvapilo, že nám kotel fanoušků Baníku po skončení utkání zatleskal i za bezbrankovou remízu!

„V SOBOTU MÁME DOMA MACHAČKALU!“

Ve středu večer jsme pak s přítelkyní letěli z Prahy přes Moskvu do Tomsku. Trvalo nám to asi osm a půl hodiny. V klubu jsem si jen jednou nebo dvakrát zatrénoval a už jsme se chystali cestovat na ligový zápas do Orenburgu. Trenér se mě ptal, jestli to zvládnu. Chtěl jsem hrát, takže nebylo co řešit. V ruské lize bohužel opakovaně doplácíme na individuální chyby brankáře nebo obránců. Ani na posledním týmu průběžné tabulky to nebylo jinak, za stavu 0:1 jsme kopali penaltu, kterou náš exekutor poslal o pět metrů nad břevno… Prohráli jsme 1:3 a v sobotu máme doma Machačkalu. S trenérem Vrbou a panem Fitzelem se pozdravím, ale nikdy předtím jsme se spolu nepotkali.

„V TOMSKU MÁM VÝSTUPNÍ KLAUZULI…“

Byl bych moc rád, kdyby nezůstalo jen u jediné reprezentační pozvánky. Jsem ke svým výkonům hodně kritický, takže doufám, že to nevyzní jako samochvála, když řeknu, že jsem snad zahrál obstojně. V listopadu proti Norsku už musíme domácí střeleckou smůlu protrhnout a zvítězit, abychom v kvalifikaci dál žili i na jaře. Uvidíme, kde v tu dobu budu. Jsem v Tomsku totiž jako volný hráč a mám ve smlouvě klauzuli, že můžu kdykoliv odejít. Nabídce z lepšího týmu z Ruska nebo i odjinud bych se pochopitelně nebránil a nevylučuji proto, že bych mohl změnit dres třeba už v zimě.“

LUKÁŠ DROPPA

Narozen: 22. dubna 1989. Výška: 182 cm. Váha: 79 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Soňa, dcera Emilly (8 měsíců). Fotbalový post: defenzivní záložník. Hráčská kariéra: 1. FC Slovácko (-2005), Sparta Praha (2005-2010), Graffin Vlašim (2010-2011), Baník Ostrava (2011-2013), Slask Wroclaw (Polsko, 2014-2015), Pandurii Targu Jii (Rumunsko, 2015-2016), Tom Tomsk (Rusko, 2016-?). Reprezentace: dva zápasy / žádný gól. Největší úspěch: nominace do reprezentačního „áčka“.