Jeho zimní přestup z bundesligového Stuttgartu do Legie Varšava byl krokem nečekaným směrem, který však už po pár měsících má logické parametry. Český obránce ADAM HLOUŠEK totiž zažívá diametrálně odlišné fotbalové časy než ty opakovaně záchranářské předtím v Německu. Nejenže pravidelně nastupuje v základní sestavě, ale s nejvýznamnějším polským klubem na jaře získal všechny klubové trofeje. A nyní má na dosah i postup do základní fáze milionářské Ligy mistrů!

„S LEGIÍ MÁME LIGU MISTRŮ NA DOSAH!“

„Jsem moc rád, že jsem před půl rokem tenhle krok ve své kariéře udělal, i když se třeba někteří lidé divili, proč dobrovolně opouštím bundesligu. Potřeboval jsem pravidelně hrát, mít důvěru trenéra, což bohužel ve Stuttgartu nebylo ani jedno… Kopu stabilně levého obránce, mám smlouvu ještě na tři roky. S Legií jsme vyhráli polskou ligu, pohár i před touto sezonou Superpohár. Na jaře jsem poprvé zažil ligovou nadstavbu, do které jsme se snažili získat v normální základní části co nejvíc bodů, protože se potom vydělily na polovinu. Musel jsem si zvyknout i na mnohem kratší letní dovolenou. Během pěti let, která jsem strávil v Německu, jsem ji měl skoro pokaždé padesát dnů, teď to kvůli brzkému startu polské ligy i účasti Legie už ve druhém předkole Ligy mistrů to byly necelé tři týdny.

„K DUNDALKU JSME PŘIŠLI JAKO SLEPÍ K HOUSLÍM!“

Teď se chystáme na čtvrté předkolo Ligy mistrů, kdyby se nám povedlo postoupit, bylo by to všechno úplně na jedničku! Nejdřív jsme museli přejít přes bosenský Mostar a ve třetím předkole přes Trenčín. Ze Žiliny, kde se hrálo první utkání, jsme si přivezli výhru 1:0, kterou jsme si pak v domácí odvetě pohlídali bezbrankovou remízou. Měli jsme být mezi nenasazenými týmy, ale pomohlo nám překvapivé vyřazení Olympiakosu Pireus. A jako slepí k houslím jsme pak přišli i k papírově nejslabšímu soupeři irskému Dundalku, který ale dokázal vyřadit BATE Borisov, což je mezinárodně dost ostřílený tým. Takže to rozhodně nebude snadný dvojzápas.

„EVROPSKÉ POHÁRY JSEM ZAŽIL JEŠTĚ VE SLAVII…“

Pro Legii by to byl postup do Champions League po dlouhých jedenadvaceti letech, já jsem kromě letoška zažil předkola evropských pohárů ve Slavii před sedmi roky, kdy to byla taky Liga mistrů. Od začátku sezony máme stejně jako na jaře anglické týdny, ve kterých kombinujeme ligové zápasy s předkoly Champions League, teď se k tomu ještě přidá úvodní kolo Polského poháru. V neděli jsme v lize hostili Piast Gliwice, byl to tedy zápas mistra s vicemistrem. I když skončil bezbrankovou remízou, hrálo se na jednu branku, tu hostů. Šlo na ni skoro třicet střel, kopali jsme šestnáct rohů a taky spoustu dalších standardních situací, ale ani jediný gól jsme z této výrazné převahy nevytěžili.

„ONDROVI DUDOVI JSEM BUNDESLIGU DOPORUČIL!“

Před pár týdny přestoupil do Herthy Berlín mladý slovenský záložník Ondra Duda, se kterým jsem se dost přátelil. Měl ve smlouvě výstupní klauzuli, ale myšlenkami na odchod se netajil už v zimě. Bundesligu jsem mu doporučil, i když měl zajímavé nabídky také z jiných evropských soutěží. Jeho velkou předností je, že umí dát přesnou finální nebo průnikovou přihrávku. Jsem přesvědčený, že se ani v ní fotbalově neztratí. V klubu jsou další podobně šikovní kluci, kteří dříve nebo později dostanou

šanci, ale vedení dělá maximum proto, abychom v pohárové Evropě uspěli. Proto na Dudův post ve středu hřiště přivedlo za zhruba stejné peníze, co za Ondru dostalo, tedy čtyři až pět milionů eur, belgického středopolaře, který se nyní k týmu připojí a měl by být dopsán na evropskou soupisku.

„TŘEBA SESTUP STUTTGARTU NAKONEC PROSPĚJE…“

Z Varšavy to mám také blíž domů do Česka, čtyřikrát denně létá linka do Prahy, takže se můžete vypravit klidně i během jednoho dne jen na otočku. Také autem se to nechá brzy zvládnout, už jsem si najel tu správnou trasu po dálnicích. Ale naposledy jsem byl doma na začátku června po prvním soustředění s Legií. Teď za mnou přijeli na týdenní návštěvu mamka se sestrou a její dcerkou, dokonce jsem dostal pochvalu, že mám v bytě uklizeno. Jsem tady spokojený i mimo fotbal, protože Poláci jsou slušní a milí lidé, kteří navíc mají nás Čechy rádi, také blízkost obou jazyků je po těch letech v Německu příjemnou změnou. Na dálku samozřejmě sleduji i jak si vede Stuttgart, kde mám spoustu přátel. Držel jsem mu palce, aby se v bundeslize udržel, ale tentokrát z ní na rozdíl od předchozích záchranářských sezon už spadl. Třeba to klubu prospěje, aby se vrátil na někdejší pozice. Kádr zůstal pohromadě, přišel kvalitní trenér Luhukay, který má z předchozích angažmá zkušenosti s postupy z druhé bundesligy, což je pro VfB jednoznačný cíl – zůstat o patro níž jen jedinou sezonu.“