Dva kapitáni a debakl

Dva kapitáni a debakl

Byla v tom určitá symbolika. V době, kdy delegáti 20. řádné Valné hromady FAČR hlasovali o klíčové změně Stanov při volbě předsedy, která se stala jablkem sváru mezi českou a moravskou komorou, se hlavním městem přehnala silná bouřka, doprovázená vydatným deštěm a krupobitím. Předcházelo tomu dusno jak v kuloárech hotelu, kde se páteční jednání uskutečnilo, tak v pražských ulicích.

VÁCLAV TICHÝ, PRAHA 

Atmosféra zhoustla po vystoupení předsedy Dolního Benešova, který použil fotbalovou terminologii, když prohlásil, že by „Morava měla změnit kapitána“, a poté navrhl, aby se o změně Stanov hlasovalo tajně. O tomto pozměňovacím návrhu se muselo následně tajně hlasovat. Družina delegátů českého „kapitána“ to jednomyslně odmítla, takže se klíčové hlasování uskutečnilo veřejně. Na tvářích mužů v první řadě předsednického stolu bylo očividné napětí, když pozorovali před sebou les rukou v sále, a čekali, až skrutátoři spočítají především hlasy z moravské komory. Když jejich šéf oznámil, že pro změnu Stanov je 41 delegátů, ozval se mohutný a také úlevný potlesk, že strastiplná sága, která by při opačném vyznění hlasování znamenala ustavení „normalizační komise“ FIFA, je definitivně u konce. 

Předseda FAČR Martin Malík to lapidárně shrnul ve své děkovací řeči do věty „Pojďme konečně zase dělat fotbal!“ Bylo by ale naivní se domnívat, že rázem jsou zapomenuty disharmonie a vzájemné nevraživosti, zvlášť když na Moravě stojí zřejmě kluby divizí a MSFL v opozici proti svému místopředsedovi, což vzhledem k více jak tříletému mandátu do příští volební Valné hromady FAČR není zrovna ideální vztahová konstelace. 

Ještě než se delegáti po obědě rozjeli zpátky domů, tak dostali na dálku reprezentační „dezert“, aby měli o čem přemýšlet a debatovat. V rakouském St. Pöltenu totiž prohrál český národní tým v mezistátním utkání s Austrálií 0:4 a připsal si tak nejvyšší porážku v samostatné historii…