David Limberský: „Příprava? Zanadávám si, ale přežít se to musí!“

Obránce DAVIDA LIMBERSKÉHO čeká s Plzní nepoznané, ovšem nanejvýš příjemné: Viktorie se netýkají pohárová předkola, mistrovským titulem si zajistila přímý postup do Ligy mistrů. Odpadá velký stres. Letní přípravu, kterou Západočeši zahájili v uplynulém týdnu, směřují výhradně k české lize.

Jak proběhl úvod přípravy?

„Začali jsme tradičně fyzickými testy. Musím říct, že jsem se na páse cítil výborně. Asi nejlíp co kdy předtím. Uběhl jsem i největší vzdálenost.“

To jste se o dovolené evidentně neflinkal.

„Kvůli zranění jsem vynechal několik zápasů na konci minulé sezóny, šestkrát nebo sedmkrát jsem o dovolené běhal. Cítil jsem se dobře. To je pro mě na začátku přípravy hodně potěšující zpráva.“

Trenéra Vrbu dobře znáte, čekáte galeje?

„Příprava bude tvrdá. Dopoledne ale býváme většinou na hřišti, děláme všechno s míčem. Odpoledne pak výběh nebo posilovna. V pátek a sobotu jsme byli na hřišti, tréninky ale byly spíš seznamovací. Od pondělí už pojedeme dvojfázově.“

Vám kondiční příprava nevadí?

„Samozřejmě, že si zanadávám, ale přežít se to musí. Hlavně, aby drželo zdraví, abychom přípravu všichni odjeli.“

Vzhledem k přímému postupu do základní skupiny Champions League začnete ligou. Poprvé v historii. Příjemné zjištění?

„Několik let dozadu jsme to měli jasně dané, hned první mistrák byl jedním z nejdůležitějších v celé sezóně. Je obrovská úleva, že nemusíme absolvovat předkola. Do Ligy mistrů vstoupíme až ve chvíli, kdy v lize bude odehráno snad sedm kol. Na los se už moc těšíme.“

Ligu mistrů budete hrát s Plzní potřetí, jako jediný s Danielem Kolářem jste s Viktorií získal všech pět titulů. Jak vám to zní?

„Jako sen. Před čtrnácti roky jsme byli ve druhé lize, byla to smutná doba. Když se někdo po městě procházel v dresu Viktorky, lidi si o něm museli myslet, že se zbláznil. Přišel neskutečný obrat.“

Který stále trvá.

„Přitom já si tehdy přál jediné: abych dal gól, který rozhodne o postupu do první ligy. Teď mám na kontě pět titulů a Plzeň bude na podzim potřetí hrát Ligu mistrů. Bláznivý a nádherný zároveň.“

Věřil jste v podobný scénář po premiérovém titulu v roce 2011?

„Cítili jsme, že pokud zůstaneme spolu, můžeme se nahoře motat dál. Ale tolik úspěchů nečekal nikdo. Osm let, pět titulů, dvě druhá místa, jeden bronz.“

Nyní jste mohl při oslavách titulů ukázat celou ruku. Příště přidáte druhou?

„Po tom čtvrtém jsme si z legrace říkal, že ruka ještě není kompletní. Teď už ano. Kdyby už žádný titul nepřišel, budu vděčný za to, co jsem s Viktorkou prožil. Tím ale neříkám, že nechci šestý.“

Máte v domě soukromou síň slávy?

„Chystám se, že si ji zařídím doma ve sklípku. Mám malby, poháry, všech pět medailí, přes stovku dresů, které jsem si vyměnil po velkých zápasech.“

Která relikvie je nejcennější?

„Dres ze čtvrtfinále mistrovství Evropy v Polsku, nechal jsem si na něj podepsat celý tým. A taky triko, které jsem dostal za třístý zápas v české lize.“

Jaký dres chcete přidat na podzim?

„Realu Madrid. S ním jsme ještě nehráli. Anebo triko Paris Saint Germain? To je vlastně fuk, hlavní je, že hrajeme Ligu mistrů. Plné stadiony a znělka, ze které mám husí kůži. Ta hymna se prostě neoposlouchá, i když je pravda, že při mistrovských oslavách ji Roman Hubník pouštěl každých dvacet minut. V létě budou všichni dřít, aby si vybojovali místo v základní sestavě.“

Berete Ligu mistrů jako bonus, nebo v soutěži chcete konkurovat?

„Když jsme hráli Champions League poprvé, narazili jsme na Barcelonu. Bylo nám o sedm let míň a už tehdy jsme nestíhali. Tak uvidíme. Upřímně, potřebovali bychom smíchat peníze z Ligy mistrů a kvalitu Evropské ligy. Pokusíme neudělat ostudu, urvat pár bodů a vybojovat třetí místo, ze kterého se jde do play off Evropské ligy.“

Jak se bránit přejedení?

„My jsme hrdí. Nechceme si připustit, že by mohlo dojít k ústupu ze slávy. Chceme sebevědomě demonstrovat, že na to pořád máme. Věříme ve vlastní síly.“

Nezlobí vás, když slýcháte narážky, že jste partou důchodců?

„Však je super vyhrát českou ligu jako důchodci, ne? Co by za to jiní dali, aby si mohli v pětatřiceti zahrát Champions League. Je pro nás pochvala, že se tak dlouho držíme.“

O kolik jsou zápasy náročnější než před deseti lety?

„O dost, naštěstí ale ostatní stárnou se mnou. Vzpouzíme se osudu. Dřív se jádro Viktorky bavilo o holkách, o autech nebo o oblečení. Teď řešíme děti, investice, nemoci nebo bolavé tělo.“

Co vás bolí nejvíc?

„Klouby, kolena, záda. Vystupování z auta, vstávání z postele. Sčítá se, jak tělo za ty roky dostalo zabrat. Naštěstí nejde o bolest, která by se nedala překonat. Udělám ráno pár kroků, protáhnu záda a za tři minuty jsem v topu.“

Smlouva s Plzní vám vyprší za dva roky. Vydržíte do konce?

„Když bude výkonnost a vydrží mi zdraví, nikam jinam nechci. Rád bych kariéru zakončil v Plzni.“

Před rokem jste ovšem tvrdil, že kdybyste věděl, že v předminulé sezóně nedostanete tolik prostoru, budete hledat jiné cesty.

„To se změnilo. Jinde v české lize dohrávat nechci. Mám nabídku od kamaráda z Domažlic, takže bych to dokopal ve třetí lize, na pohodu.“

V minulém ročníku jste zase patřil mezi klíčové hráče, ze sestavy jste vypadl jen kvůli zranění. Neobáváte se chvíle, až se to začne otáčet?

„Ať hraje ten, kdo je lepší. Když trenér ukáže na toho druhého, scény dělat nebudu. Věk nezastavíte. Vím, že se blíží doba, kdyby budu spíš pomocník na lavičce. Ale chci ji co nejvíc oddálit.“

Odejít na vrcholu je umění.

„Už předloni jsem si myslel, že je to správná chvíle. Měli jsme čtvrtý titul a já si říkal: Ty jo, je to na hraně. Ligu jsme tehdy vyhráli hlavně díky zkušenostem, vyhrávali jsme o jeden gól, rvali jsme to silou. Kdybych zamával, bylo by to na vrcholu a super. Jenže to bych přišel o pátý titul. Ne každý dokáže odejít v pravý moment jako Pavel Horváth.“

Nelitujete ale, že jste neprorazil v zahraničí? Jako mladý jste vydržel v Itálii a Anglii krátce, jiná štace v cizině už nepřišla.

„Nelituju. Měl jsem v posledních letech nabídky z Itálie, z Ruska, vynikající byla jedna z Ukrajiny. Mohl jsem vydělat o dost víc, ale úspěchy si za peníze nekoupíte. Radši budu mít titul v Česku než hrát osmý flek v ruské lize. Občas slýchám, že jakmile necítím slad z plzeňských pivovarských komínů, jsem poloviční. Nesouhlasím, Plzeň mi prostě sedla. Nejen kvůli tomu, že jsem se tady narodil. Když jsem odcházel do Itálie nebo Anglie, byl jsem strašně mladý. Hodili mě do příliš hluboké vody. Uznávám, že víc jsem se měl prosadit ve Spartě, ale zase bych nezažil všechny ty úspěchy s Viktorkou.“

Takže Plzeň a vy je nerozlučné pouto?

„Rozhodně. Klubová loga mám po celém domě, jedno i na čele postele. Mám ho vyšité zlatou nití. Viktorka je pro mě láska na celý život.“

DAVID LIMBERSKÝ

Narozen: 6. října 1983. Výška: 180 cm. Váha: 79 kg. Stav: svobodný, dcera Natálka (9), syn David (7). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: Viktoria Plzeň (1990-2004), Modena FC (Itálie, 2004), Tottenham Hotspur (Anglie, 2005), Viktoria Plzeň (2005-2007), Sparta Praha (2007-2008), Viktoria Plzeň (2008-?). Reprezentace: 40 zápasů / jeden gól. Česká liga: 332 zápasů / 20 gólů. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, účast na EURO 2016 ve Francii, účast na MS hráčů do 20 let (Spojené Arabské Emiráty, 2003), postup do základní části Ligy mistrů (2011, 2013, 2018), postup do osmifinále Evropské ligy (2013, 2014, 2018), český mistr (2011, 2013, 2015, 2016, 2018), vítěz Poháru ČMFS (2008, 2010), vítěz Superpoháru FAČR (2011, 2015).