Daniel Pudil: „V lize musíme uhrát Top 6!“

Daniel Pudil: „V lize musíme uhrát Top 6!“

Jeho letní návrat na české ligové trávníky z kolébky fotbalu byl poměrně překvapivý i částečně utajený asi i proto, aby se do souboje o jeho angažování případně ještě nezapojily tuzemské těžké váhy. Mnoha klubovými a reprezentačními bitvami ostřílený defenzivní univerzál DANIEL PUDIL byl prezentován jako výrazná posila k naplnění ambiciózních plánů Mladé Boleslavi na třech frontách.

Kdy jste se definitivně rozhodl k návratu domů?

Někdy na přelomu dubna a května. Chtěl jsem ještě zůstat v Anglii a najít si angažmá, které by dávalo smysl. Z nabídek, které se objevily, jsem ale nic takového necítil.“

V minulé sezoně jste v Championship za Sheffield Wednesday už pravidelně jako dřív nenastupoval…

Na začátku sezony jsem ještě kopal stabilně. Pak se vyměnil trenér, já jsem se navíc v té době zranil, a když jsem se vrátil zpátky do týmu, už pro mě neměl místo. Vysedával jsem jen na lavičce náhradníků, někdy i dokonce na tribuně, což ve třiatřiceti letech a po tolika odehraných sezonách nenesete zrovna moc dobře. Věděl jsem, že ani do budoucna by to lepší nebylo, tušil jsem, že mi klub za končící smlouvu novou nenabídne, takže jsme se dohodli s manažerem Ondrou Chovancem, aby mi začal shánět jiné angažmá.“

Jak vypadaly námluvy s Mladou Boleslaví?

Ozval se mi pan Jinoch, jestli bychom se spolu nemohli sejít. Zašli jsme na snídani a za čtyřicet minut jsme se prakticky domluvili. Cítil jsem, že o mě má Boleslav opravdu zájem, což mi následně potvrdila i debata s trenérem Weberem.“

Kontaktovaly vás ještě další tuzemské kluby?

Když jsem se dohodl s Mladou Boleslaví, tak už jsem nic jiného nehledal. Nikde jsme tuhle naši interní domluvu neventilovali, tak se možná ani nevědělo, že se vracím z ciziny zpátky domů.“

Jakou českou ligu jste po jedenácti letech exilu našel?

Po třech odehraných kolech je těžké dělat nějaké hlubší závěry. Je to kvalitní a těžká soutěž, ve které musíte jezdit nadoraz, jinak nemůžete jako tým uspět. Přesvědčili jsme se o tom i ve všech dosavadních utkáních nové sezony. Nadřeli jsme se na úvodní nejtěsnější výhru doma nad Karvinou, na Bohemce jsme totálně vyhořeli v první půli a prohráli 0:3. V neděli s Opavou jsme museli otáček výsledek. Naštěstí jsme to stihli ještě do přestávky, jinak by to nejspíš taky byly pořádné nervy.“

Vraťme se ještě k utkání v „Ďolíčku“. Tam jste vypadal hodně naštvaný po dvou slepených gólech!

Nehráli jsme jako mančaft dobře, netáhli jsme za jeden provaz. Proto jsem byl vytočený. Spíš mi připadalo, že je na hřišti našich jedenáct lidí jen sami za sebe. Možná to byla výchovná facka v pravý čas. Po zápase jsme si v kabině věci, které nám vůbec nefungovaly, vyříkali. Věřím, že se podobný výbuch snad nebude opakovat.“

Nechal jste se slyšet, že vám taky chyběly srandičky v kabině. Jsou ze stejného těsta, jako když jste odcházel do zahraničí?

To se, myslím, vůbec nezměnilo. Děláme nejrůznější srandičky, pořád se o něco hraje nebo se sázíme třeba o břevínka. Česká kabina mi po těch letech venku hodně chyběla. Do boleslavské party jsem hned zapadl, aklimatizace mi netrvala snad ani dva dny.“

Trenér Weber vás staví do stoperské dvojice, většinu kariéry jste ale prožil na levém kraji zálohy či obrany…

Poslední rok a čtvrt jsem kopal v Championship stopera, ať jsme hrávali na tři nebo čtyři obránce. Trenér Weber se mě na začátku přípravy ptal, kde se nejlíp fotbalově cítím. Odpověděl jsem mu, že pro mančaft bych byl nejplatnější jako stoper, takže mě na tento post staví.“

Parťákem vám je o jedenáct let mladší a minimálně o tolik centimetrů vyšší Ladislav Takács. Jak to máte spolu na hřišti rozdělené?

Tak půl na půl, oba jsme důrazní a nedělají nám problémy souboje s protihráči, jde do nich ten, v jehož prostoru se objeví. Samozřejmě se potřebujeme spolu sehrát, máme za sebou jen čtyři ostrá utkání. Věřím, že časem bude naše vzájemná fotbalová součinnost jen lepší a lepší, z čehož by měl profitovat celý mančaft. Nedávno se Laco (Takács) pochlubil, že jsme se před lety spolu potkali.“

Opravdu?

Nejdřív jsem si myslel, že to je zase nějaká legrácka, ale pak přinesl památeční fotku, kdy mu bylo osm nebo devět let. Byli jsme tehdy s Libercem někde v severních Čechách na soustředění, kde se s námi nechal vyfotit. Jsou tam ještě tehdejší spoluhráči ze Slovanu - Zbynďa Pospěch, Juraj Ančic, Radek Hochmeister… Připadá mi to hrozně vtipný, že po tolika letech teď spolu kopeme ligu!“

Zažíváte nyní „anglické týdny“ kvůli předkolům Evropské ligy…

Když máte mezi zápasy jen třídenní pauzu, tak je to s únavou na hraně. Ale na tenhle program jsem byl v posledních letech z Championship zvyklý. V neděli s Opavou to možná na výkonu našeho týmu bylo v úvodu znát, patnáct-dvacet minut jsme nehráli dobře. Když jsme dostali brzy gól jako předtím na Bohemce, trochu jsem se obával, aby nás nepotkalo něco podobného i v domácím prostředí. Myslím si, že nám pomohly dvě změny, které trenér udělal ještě v první půli. Mára (Matějovský) a Muris (Mešanovič) naši hru rozhýbali, a hlavně jsme do půle stihli nepříznivý výsledek otočit. Pak už jsem věřil, že zápas úspěšně zvládneme. Máme nyní šest bodů, což je solidní start do sezony.“

Nyní vás čeká daleké cestování do Kazachstánu... Nestraší vás čerstvá zkušenost Jablonce, který doletěl do Jerevanu minulý čtvrtek až v den utkání?

Takovou komplikaci si nepřipouštím, pro Jablonec to musela být po všech stránkách hodně prekérní situace, za které je i prohra 1:2 solidní výsledek pro domácí odvetu.“

Je remíza 1:1 s kazašským týmem Ordabassy Šymkent postupovou komplikací?

V evropských pohárech je rok od roku stále méně týmů, přes které můžete bez větších problémů postoupit. I kluby z méně vyspělých fotbalových zemí si totiž dokáží přivést pět-šest kvalitních cizinců, kteří výkonnostně zvednou celý tým. Samozřejmě, že remíza 1:1 není komfortní výsledek, chtěli jsme uhrát lepší. Měli jsme k tomu dostatek šancí, vyhráli o jednu nebo dvě branky. To by také odpovídalo průběhu celého utkání. Nedá se nic dělat, musíme být efektivnější v odvetě, abychom se vrátili zpátky domů s postupem do dalšího kola, ve kterém by nás pak nejspíš čekala bývalá Steaua Bukurešť.“

Prezident klubu Josef Dufek vám jistě naznačil, co od vás očekává a jak vysoké ambice „Bolka“ má…

V tom jsme s panem Dufkem, panem Jinochem a trenérem Weberem zajedno. Boleslav by měla v lize skončit v Top 6, dojít co nejdál v domácím MOL Cupu a to samé platí i o Evropské lize.“

Na sklonku září vám bude čtyřiatřicet, jak dlouho se chcete ve vrcholovém fotbale udržet?

Prvním předpokladem je zdraví. Pokud mi bude držet a budu platný pro tým, tak bych rád odehrál dvě sezony, na které mám v Boleslavi smlouvu. A pak se uvidí… Když vidím, jak to neuvěřitelně pořád běhá Márovi Matějovskému, který je o čtyři roky starší než já, tak mám před sebou každý den názorný příklad fotbalové dlouhověkosti.“

Reprezentaci už považujete za uzavřenou kapitolu? Vloni na podzim jste byl do ní nominovaný dost nečekaně a na poslední chvíli!

Nemám to nastavené tak, že bych oficiálně ohlásil konec v českém nároďáku. Pokud by trenér Šilhavý znovu usoudil, že by mě z nějakého důvodu potřeboval nominovat do kádru, tak bych samozřejmě na reprezentační sraz zase rád dorazil. A jsem teď i víc na očích než předtím v Anglii.“

DANIEL PUDIL

Narozen: 27. září 1985. Výška: 185 cm. Váha: 76 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Emma, syn Danny (8), dcera Ella (4). Fotbalový post: levý obránce. Hráčská kariéra: Sparta Praha (1994-2004), Chmel Blšany (2004), Slovan Liberec (2004-2007), Slavia Praha (2007-2008), Slovan Liberec (2008), KRC Genk (Belgie, 2008-2012), Granada CF (Španělsko, 2012), AC Cesena (Itálie, 2012), FC Watford (Anglie, 2012-2015), Sheffield Wednesday (Anglie, 2015-2016), FC Watford (Anglie, 2016), Sheffield Wednesday (Anglie, 2016-?). Reprezentace: 35 zápasů / 2 góly. Největší úspěchy: účast na EURO 2016 ve Francii, postup na EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, účast na mistrovství Evropy hráčů do 21 let (Nizozemsko 2007), český mistr (2006, 2008), belgický mistr (2011), postup do anglické Premier League (2015).