Bezbrankové memento

I když nejsou úplně všechny tajenky nejvyšší soutěže ještě vyřešeny, kormidlo fotbalové pozornosti se začíná otáčet k nadcházejícímu kvalifikačnímu dvojzápasu české reprezentace, která hostí 7. června na Letné Bulharsko a o tři dny v Olomouci Černou Horu. Vzhledem k tomu, že svoji sílu v úvodním březnovém termínu výmluvně ukázal největší favorit skupiny A Angličané, kteří dali „bůra“ ve Wembley svěřencům trenéra Jaroslava Šilhavého i Černohorcům v Podgorici, je jasné, že zbývající kvarteto týmů bude v kvalifikaci bojovat jen o druhou příčku, zaručující přímý postup na EURO 2020.

Samostatné Česko je od Anglie 1996 pravidelným účastníkem závěrečného evropského turnaje, v tomto směru drží se šesti starty v řadě krok s absolutní kontinentální špičkou – Německem, Francií, Itálií, Španělskem a Portugalskem. Aktuální síla těchto reprezentací je garancí pokračování unikátní šňůry, která je i jednoznačným cílem českého národního týmu. K jeho naplnění potřebuje především stoprocentní domácí bilanci se svými postupovými konkurenty. Předchozí neúspěšná „světová“ kvalifikace na šampionát 2018 se zadrhla hned při rozjezdu, kdy reprezentace uhrála doma jen bezbrankové remízy se Severním Irskem a Ázerbajdžánem a tím si de facto přibouchla dveře do Ruska i zadní vchod do baráže. Memento z podzimu 2016 není časem ještě příliš zaváté a někteří hráči ze současného výběru ho mají v živé paměti.

V úterý před polednem oznámí kouč Šilhavý nominaci, ve které budou scházet stabilní a zkušené opory – zranění středopolaři Vladimír Darida s Bořkem Dočkalem a univerzální obránce Theodor Gebre Selassie, který před pár dny oficiálně ukončil svoji reprezentační kariéru. Také stále nemůže počítat s Antonínem Barákem. Očekává se, že dá důvěru hráčům, kteří pod ním nastoupili v podzimní Lize národů a březnových dvou duelech s giganty – Anglií a Brazílií. Z klubového hlediska se jeví jako logická varianta sázka na formu a sehranost čerstvých mistrů ze Slavie, kteří však mají za sebou velmi dlouhou a těžkou sezonu. V tom se skrývá i úskalí červnového kvalifikačního termínu, neboť na sraz dorazí hráči po rozdílném konci ligové sezony, aby se před krátkou letní dovolenou ještě jednou zmobilizovali individuálně a týmově ke kvalitním výkonům v reprezentačním dresu. Cesta na „cestovní“ mistrovství Evropy v příštím roce ale vede jen přes tato dvě povinná domácí vítězství!