Antonín Barák: „Chci hodně střílet!“

Antonín Barák: „Chci hodně střílet!“

V neděli oslaví třiadvacáté narozeniny na cestě k důležitému zápasu Serie A v jihoitalském Crotone. I když je záložník ANTONÍN BARÁK na Apeninském poloostrově teprve od léta a na začátku svého angažmá v Udine se především kurýroval ze svalového zranění, během poměrně krátké doby se prosadil do základní sestavy a dává o sobě vědět v ofenzívě svého nového týmu. Daří se mu také střelecky, což platí rovněž i o české reprezentaci, ve které má zatím velmi lichotivou bilanci.

Nedělní zápas s vedoucí Neapolí rozhodl smolný gól z penaltové dorážky…
„Neapol hrála, co potřebovala. Má hodně nabitý program, který většinou absolvuje v jedenácti hráčích. Když se dostala po půlhodině do vedení 1:0, hrála pak už chytře na údržbu výsledku.“

Byl to nejtěžší soupeř, na kterého jste v této sezoně zatím narazili?
„Proti Juventusu jsem nehrál, takže nemůžu tolik srovnávat. Jsou to ale nejlepší a nejsilnější týmy v Itálii, které mají velkou hráčskou kvalitu. Neapol bych ale řadil ještě o kousek výš.“

Vyslal jste tři střely na branku zkušeného španělského gólmana Reiny. Která z nich měla gólové parametry?
„Asi ta první, kterou Pepe Reina vyrazil před sebe, asi kdybychom včas a líp dobíhali, mohlo se z toho třeba zrodit vyrovnání. Na druhou stranu on je velmi zkušený brankář, který si i s takovou situací umí bez větších problémů poradit. Chci hodně střílet, protože střelba je, myslím, jednou z mých lepších fotbalových stránek. Podařilo se mi už vstřelit pár gólů, teď jsem po přestávce hrál zprava, kde se cítím líp jako levák i na střelbu, protože si míč navádím do středu.“

Prohodil jste pár slov s neapolským kapitánem Markem Hamšíkem?
„Něco na ten způsob proběhlo, ale nebyla to žádná dlouhá debata.“ 

Máte nyní hodně nabitý program. Ve čtvrtek doma hostíte v utkání Italského poháru druholigovou Perugii, v příštím ligovém kole hrajete v pondělí v Crotone, které má jen o bod méně…
„Ještě nevíme, jakou zvolí trenér Oddo sestavu pro oba nadcházející zápasy, ve kterých chceme samozřejmě uspět. Kdybychom přes Perugii postoupili, tak bychom v příštím kole Italského poháru cestovali právě do Neapole…“

Chce nový kouč Oddo od vás něco jiného než jeho předchůdce Del Neri?
„Za těch pár dnů nedokážu říct, co se změnilo. To ukáže až čas. Změnil se systém rozestavení a tím i systém hry, dřív jsme hráli v rozestavění 4-4-2 nebo 4-3-3, v neděli s Neapolí to bylo 5-3-2.“

Tušili jste v kabině, že dojde k trenérské změně?
„Vůbec ne, i když jsme zatím moc bodů v dosavadních kolech Serie A nezískali.“

Reprezentace uzavřela letošní rok přípravným turnajem v Kataru a další ji čeká v březnu v ještě mnohem vzdálenější destinaci Číně!
„Je to každopádně zpestření, když si vyzkoušíte odlišné herní styly týmů, na které v evropské kvalifikaci nenarazíte. Zahráli jsme si proti Kataru, v Číně to bude domácí reprezentace, Uruguay a možná Wales…?“

Vaše dosavadní bilance počtu odehraných zápasů a vstřelených branek v národním týmu je velmi lichotivá!
„Samozřejmě, že vím, kolik jsem gólů vstřelil, ale nijak se tím nezabývám. Pro mě je především obrovská pocta každá nominace do reprezentace. V utkáních se vždycky snažím soustředit na co nejlepší týmový výkon a tím vlastním k tomu co nejvíc přispět. Tým je nad osobními statistikami.“

V reprezentačním kádru se v poslední době v rámci generační obměny objevila celá řada vašich vrstevníků, což je pro adaptaci jistě výhoda!
„Já jsem toho v juniorských reprezentačních výběrech s výjimkou „jedenadvacítky“, kde jsem byl půldruhého roku, moc neodehrál, takže s některými stejně starými kluky jsem se potkal až tam. Několik z nás se už dostalo do zahraničních klubů, kde celkem pravidelně nastupujeme, což je příslib i pro reprezentaci. Až teprve čas ukáže, jestli ho dokážeme naplnit. Nemám problém hrát s kýmkoliv, protože v nároďáku by měli být jen ti nejlepší, kteří si nominaci zasloužili kvalitními výkony.“

O neúčasti Česka na mistrovství světa 2018 v Rusku už bylo několik měsíců rozhodnuto. Po šedesáti letech na něm překvapivě nebude ani italská „squadra azzurra“. Už opadla truchlivá nálada po jejím nečekaném vyřazení v baráži?
„První vlna byla bezprostředně po utkání v Miláně, Italové těžce skousávali, že v Rusku nebudou. Druhá vlna přijde, až šampionát v červnu bez nich začne. Je to ale sport, na kterém je krásné, že v brzké době nabízí šanci uspět v další kvalifikaci. Platí to o italském nároďáku i o tom našem.“

Kvalifikaci na EURO 2020 bude předcházet nově založená Liga národů, která prakticky odbourá dosavadní přátelská utkání…
„Její model vypadá zajímavě a jsem zvědavý, jak to bude vypadat, až se na podzim rozběhne.“

Jak často za vámi do Udine jezdí rodiče, kteří v hledišti sledovali nedělní utkání s Neapolí?
„Naposledy tady byli před měsícem a půl, není jednoduché to skloubit s reprezentačním programem. Nyní s námi strávili celý víkend.“

 Co říkal otec-trenér na váš výkon proti lídrovi Serie A?
„Moc jsme to nerozebírali, protože pospíchali hned po utkání zpátky domů do Česka. Táta měl před sebou trenérský seminář v Nymburce a mamka šla v pondělí ráno do práce.“

Nosíte na dresu spíš hokejové číslo 72. Proč?
„Ve Slavii jsem nosil 27, která mi přirostla k srdci. Jenže v Udine ji nosil jeden starší spoluhráč, takže nebylo možné si ji vzít. A tak jsem zvolil 72, která mi nejspíš už zůstane, navíc mám radši sudá čísla. Ale hlavní důvod toho čísla je, že mamky oblíbené číslo je 7 a já odmala hrál s číslem 2, s kterým nastupuje nyní i můj brácha v dresu volejbalového týmu v Příbrami. Takže se spojila rodinná čísla a vzniklo z toho 72.“

Už se blíží zimní dovolená. Kde ji strávíte?
„Dostaneme maximálně pět dnů volna, které s přítelkyní strávíme s našimi nejbližšími v Česku.“

Poprvé zažijete na vlastní kůži, že Serie A má jen krátkou přestávku a prakticky žádnou přípravu na jarní odvety, jak jste byl zvyklý z české ligy…
„Bude to pro mě nová zkušenost a sám jsem zvědavý, jak to zvládnu. Těším se, že místo zimní přípravy a soustředění v teple budu hrát ligové zápasy. Dlouhou dovolenou budu mít až v létě.“

Fotbalový rok už pomalu, ale jistě končí. Jak vypadal z vašeho pohledu?
„Byly v něm krásné chvíle, ale i ty méně povedené. Věřím, že ten další bude ještě lepší, protože moc dobře vím, kam se chci posunout.“

To horší období se nejspíš týkalo červnového EURO „jedenadvacítek“ v Polsku, ne?
„Moc jsem na něm platný nebyl, protože jsem měl problémy se svalovým zraněním. Paradoxně mi to po následném příchodu do Itálie pomohlo, protože jsem se individuálně připravoval s kondičním trenérem a naskočil jsem do sezony velmi dobře připravený. Navíc jsem si i od fotbalu odpočinul. Věřím, že si zahraji i na jiném evropském šampionátu, je to pro mě motivace do nejbližších let.“ 

ANTONÍN BARÁK

Narozen: 3. prosince 1994. Výška: 190 cm. Váha: 86 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Nikola. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: 1. FK Příbram (1999-2014), Graffin Vlašim (2014-2015), 1. FK Příbram (2015), Slavia Praha (2016-2017), Udinese Calcio (Itálie, 2017-?). Reprezentace: 7 zápasů, 5 branek. Největší úspěchy: účast na EURO hráčů do 21 let (Polsko 2017), český titul (2017).