Adam Hloušek: „Legii nezajímá nic než titul!“

Adam Hloušek: „Legii nezajímá nic než titul!“

Dohromady šest let strávil ve třech bundesligových týmech, s nimiž vesměs zažíval hektické zápasy o udržení mezi německou elitou. Loni v zimě ADAM HLOUŠEK poměrně překvapivě zamířil k jinému sousedovi – do Polska, kde se upsal Legii Varšava, se kterou vyhrál mistrovský titul i národní pohár. Největší bonus však na českého levonohého univerzála čekal na prahu této sezony, kdy s nejslavnějším a nejúspěšnějším polským klubem postoupil po dvaceti letech do skupiny Ligy mistrů!

Hrajete už podruhé nadstavbu polské Ekstraklasy. Jak se vám tento model zamlouvá?

„Pro diváky je to jistě atraktivní prodloužení sezony, i když je v Polsku neúměrně dlouhá. Abych byl upřímný, tak spíš bych preferoval, aby po základní části se body týmům nedělily na polovinu a zůstaly jim v plné výši, protože se tím znehodnocuje celoroční bilance.“

Na obhajobu titulu to zatím moc nevypadá…

„Uvidíme, jak se nám povede v dalších kolech, každopádně jsme mohli a měli být v lepší pozici, než nyní jsme. Doplácíme totiž  stále na podzimní manko, protože se jednoznačně preferovala Liga mistrů, do které Legia postoupila po dlouhých dvaceti letech. V Ekstraklase jsme zbytečně poztráceli spoustu bodů hlavně s týmy, které teď hrají v dolní osmičce o záchranu. Jednu dobu měla vedoucí Lechia Gdaňsk na nás náskok dvanáct až čtrnáct bodů!“

Vedoucí Bialystok jste mohli stáhnout v případě domácí výhry nad Wislou Krakow, ale jen jste remizovali, takže se mezi vás ještě vklínil Lech Poznaň!

„Domácí remíza hned v úvodu play-off není pro nás nejlepším startem. Potřebovali jsme vyhrát, abychom stáhli na minimum bodový rozdíl na týmy, se kterými bojujeme na špici o mistrovský titul. Kromě nás jsou to ještě Jagellonia Bialystok, Lech Poznaň a Lechia Gdaňsk.“

Zvenčí to vypadá, že se trochu opakuje loňský scénář, kdy jste honili nečekaného lídra Piast Gliwice…

„Po podzimu jsme měli na Piast desetibodovou ztrátu, kterou jsme na jaře smazali, takže po základní části jsme už byli o bod vpředu. Náskok jsme si až do konce pohlídali a v závěru ještě zvýšili. Byli jsme v lepší pozici, než jsme teď.“

Bývalý klub českého kouče Radoslava Látala se letos potácí u dna tabulky a hrozí mu dokonce sestup!

„Prožil neuvěřitelnou sezonu, která se už nejspíš nikdy nebude opakovat. Po ní odešli nejlepší hráči za lepšími podmínkami včetně Kamila Vacka, kolem kterého se celá hra Piastu točila, protože Gliwice patří v polském fotbale mezi provinční kluby včetně rozpočtu. Také trenér Látal kvůli neshodám s vedením skončil. Po dvou měsících se sice vrátil, ale už to nešlo nahodit zpátky. Sám jsem zvědavý, jak si povede v příští sezoně Jagellonia, která letos prožívá podobný fotbalový příběh.“

Play-off se hraje jednokolovým způsobem, máte největší konkurenty doma?

„Nyní jedeme do Štětína a potom máme doma Termalliku. Z těchto dvou zápasů potřebujeme šest bodů, protože potom už půjde opravdu do tuhého o mistrovský titul. Máme doma Lech i Lechii, ale jedeme do Bialystoku, kde jsme před Vánocemi vyhráli 4:1. Všichni soupeři se ale vždycky proti Legii vytáhnou, jezdí po zadku, aby uhráli co nejlepší výsledek, protože ji ostatní polské kluby i jejich fanoušci dlouhodobě nenávidí. A pro Legii nic jiného než titul neexistuje, každé jiné umístění je zklamání pro vedení i fanoušky. Dokonce bych použil slovo průser… Jsme proto pod obrovským tlakem celé Varšavy, a když se nám obhajoba nepovede, tak to dostaneme pořádně sežrat!“  

Přemožitel Legie v Evropské lize Ajax Amsterdam stále pokračuje v soutěži a bude hrát o postup do finále. Co chybělo, abyste ho vyřadili?

„Rozhodl první zápas doma, kde jsme si vypracovali dost šancí, abychom z nich alespoň jeden gól vstřelili. Tu největší měl „Necka“ (Tomáš Necid). Kdybychom cestovali do Amsterdamu s výhrou 1:0, určitě by odveta vypadala jinak. Bezbranková remíza nebyla také úplně špatná, ale k postupu jsme museli vstřelit gól, což se bohužel povedlo Ajaxu a šel dál. Ale celkově se nám vystoupení v pohárové Evropě ohromně povedlo, nikdo nečekal, že bychom mohli z tak těžké skupiny v Lize mistrů postoupit i do play-off Evropské ligy zvlášť po tom úvodním domácím výprasku s Dortmundem. Na vlastní kůži jsme si pak v dalších zápasech ověřili, že můžeme hrát otevřený fotbal opravdu s každým soupeřem. Je to pro tým motivace i do dalších sezon v evropských pohárech.“

Pomohla tomu i brzká podzimní výměna svérázného albánského kouče za domácího trenéra Mageru?

„Jednoznačně! V Legii strávil osmnáct let, zná důkladně prostředí i lidi z klubu a hlavně je to výborný psycholog, který dokáže vytvořit správnou atmosféru v kabině a připravit nás i na zápasy s těmi nejtěžšími soupeři. Pro mě osobně to je nejlepší trenér, pod kterým jsem zatím ve své kariéře hrál.“

V zimě jste dostal na hostování krajana a reprezentačního parťáka Tomáše Necida, který ale zatím moc zápasů neodehrál a také gólů má jen poskrovnu…

„Měl to od začátku ohromně těžké, protože média ho vylíčila jako útočníka evropského formátu, který určitě nahradí odcházejícího Nikoliče včetně jeho gólů. Byla to sice pro „Necku“ výborná reklama, ale zároveň si tím na sebe upletl bič. Když góly nedával, všichni po něm šli, pak se navíc ještě zranil. A pořád ho srovnávali s tímhle maďarským forvardem, který nyní hraje za Chicago spolu se Schweinsteigerem americkou MLS a i tam dává góly. Tomáš se trefil v posledním utkání základní části s Cracovií a vystřelil nám tři důležité body. Ale v neděli doma s Wislou měl v první půli vyloženou šanci, kterou neproměnil, a po hodině ho trenér vystřídal.“

Už jste si zvykl na život v Polsku a v hlavním městě Varšavě?

„Nemůžu si na nic stěžovat, prožil jsem zde skvělý loňský rok, kdy jsme získali polské double, zahrál jsem si s Legií i Ligu mistrů. A jen doufám, že tyhle dobré fotbalové časy budou dál pokračovat.“

Na jak dlouho máte ještě v klubu smlouvu?

„Ještě na dva roky do června 2019.“

Z Německa jste zvládal návraty domů autem na sever Čech docela rychle, polepšil jste si i v tomto směru?

„Ani moc ne, máme s Legií hodně nabitý program, protože jsme hráli ve dvou soutěžích a není prakticky čas na cestu domů. A když dostaneme den volna, tak se mi to nevyplatí a raději odpočívám. Častěji za mnou jezdí rodiče než já do Česka.“

V březnu jste sem ale dorazil na sraz českého národního týmu, v němž jste se objevil po delší přestávce…

„Nominace mě samozřejmě moc potěšila, připsal jsem si další reprezentační start za druhou půli proti Litvě v Ústí nad Labem. Ale během těch několika dnů jsem si zároveň skvěle odpočinul, asi k tomu pomohla i změna prostředí, když jsem byl zase mezi českými kluky. Také v Legii mi to po návratu všichni říkali, že hraju v mnohem lepší formě i pohodě než když jsem odjížděl! Připsal jsem si potom i tři gólové asistence v ligových zápasech…“

Další dvojzápas s mnohem těžšími soupeři čeká reprezentaci na začátku června, kdy hraje nejprve přípravu v Belgii a potom kvalifikaci v Norsku…

„Nemám zatím žádné signály, jestli se mě bude i tenhle sraz týkat. Navíc polská liga končí až 4. června, tak nevím, jestli by to šlo vůbec časově nějak skloubit. Je to zvláštní paradox, protože Ekstraklasa začíná jako jedna z prvních lig v Evropě už v první polovině července a trvá vlastně bez jednoho měsíce celý rok. Stačily by třeba jen dva vložené termíny ve všední dny, abychom měli v létě dovolenou delší než dva týdny, které jsem vloni ani neměl. A v zimní pauze to není o moc lepší…“    

V Polsku se ve druhé polovině června uskuteční mistrovství Evropy hráčů do 21 let. Už tím fotbaloví fanoušci a média žijí?

„Když Poláci nějakou akci pořádají, tak si zakládají na tom, aby byla na co nejvyšší úrovni. Od EURO 2012, které bylo pro Polsko ohromnou reklamou a zároveň možností jak výrazně změnit infrastrukturu, jde jejich fotbal strašně dopředu a chtějí se přiblížit západní Evropě. Letošní mistrovství Evropy jedenadvacítek je k tomu další příležitostí, proto šampionátem už dlouho žijí a chtějí uspět jak pořadatelsky, tak fotbalově, i když mají stejně jako my velmi těžkou skupinu.“

Byl jste vždy považovaný za univerzálního fotbalistu na levé straně. Jste nyní už mnohem víc obráncem než záložníkem?

„Moje pozice na hřišti se dá spíš považovat za záložníka, protože mám kromě obranných úkolů také hodně podporovat ofenzívu. Fyzicky s tímhle pendlováním po levé straně nemám žádný problém, jsem často u míče, což mi maximálně vyhovuje. Náš vyrovnávací gól v neděli proti Wisle se zrodil tak, že jsem zatáhl balon až na roh velkého vápna a nacentroval na hlavu nabíhajícího pravého obránce!“

ADAM HLOUŠEK

Narozen: 20. prosince 1988. Výška: 188 cm. Váha: 78 kg. Stav: svobodný. Fotbalový post: levý obránce. Hráčská kariéra: SK Semily (1993-1999), FK Jablonec (1999-2009), Slavia Praha (2009-2011), 1. FC Kaiserslautern (Německo, 2011), FK Jablonec (2011), Slavia Praha (2011), 1. FC Norimberk (Německo, 2012-2014), VfB Stuttgart (Německo, 2014-2016), Legia Varšava (Polsko, 2016-?). Reprezentace: 8 zápasů / žádný gól. Největší úspěchy: bronz na EURO hráčů do 21 let (Dánsko 2011), polský mistr (2016), vítěz Polského poháru (2016), vítěz polského Superpoháru (2016), postup do základní skupiny Ligy mistrů (2016), vítěz ankety Talent roku (2009).